Podle čeho sis vybírala obor na vysoké škole?
Film byl můj dlouhodobý zájem už na střední škole, a protože jsem chodila na víceleté gymnázium, volba jít na vysokou byla nevyhnutelná. Snažila jsem se tedy soustředit na něco, co by mě bavilo a co by odpovídalo mým zájmům. Zjistila jsem, že filmová nebo audiovizuální věda se vyučuje prakticky na všech velkých univerzitách – v Brně, v Olomouci a v Praze. Jsem z Uherského Brodu, a proto jsem Prahu z výběru vyloučila kvůli vzdálenosti, a protože jsem tam nechtěla bydlet. Hlásila jsem se tedy na MUNI a na olomoucká Filmová studia. Dostala jsem se na obě univerzity, ale MUNI vyhrála kvůli tomu, že už na dni otevřených dveří jsem viděla, že jejich způsob práce by mě bavil asi trošku víc a víc odpovídal tomu, čemu jsem se chtěla ve své vysokoškolské kariéře věnovat. Kolegové v Olomouci jsou také skvělí, ale soustředí se více na festivalová nebo televizní studia. No a dvouobor s Anglistikou jsem zvolila proto, že rodiče nevěřili, že se budu filmovou vědou živit (smích).

Proč jsi nakonec dala přednost filmu?
Angličtina mě taky hrozně bavila a studium mi pomohlo v rozvoji mých komunikačních dovedností. Naučila jsem se i základy překladu a literární analýzy. Spousta mých spolužaček poté pokračovala na Překladatelství, což taky vypadalo jako zajímavý obor, ale Teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury mě od začátku lákaly víc, takže i stáže jsem si hledala spíše v tomto odvětví.

Jak jsi využila svůj volný čas při studiu? Měla jsi čas na stáže, brigády nebo pobyt v zahraničí?
Brigády jsem měla jako správný student Filozofické fakulty v kavárnách (smích). Využila jsem i možnost odborných praxí, které nám pravidelně posílala skvělá sekretářka našeho ústavu Patrycja Astrid Twardowska. Díky tomu jsem měla stáž na mezinárodním festivalu KOMA, který prezentuje současnou komiksovou tvorbu. Je to spíše knižní festival, ale my se organizačně zapojili do projekce s využitím audiovizuálních prvků. Akci pořádaly bývalé studentky filmové vědy, takže bylo skvělé sdílet zkušenosti a networkovat.
Druhou stáž jsem absolvovala v České televizi (ČT), kterou využívá poměrně hodně studentů našeho ústavu. Původně jsem se hlásila do archivu, a to z důvodu, že jsem s touto oblastí měla zkušenosti, protože jsem od prváku dělala pomocnou vědu a zpracovávala archivní materiály. V ČT tou dobou pracovala moje starší spolužačka z oboru, která mi řekla, že archiv bude nuda a nabrala mě pomáhat do dětských pořadů. Tam jsem dělala klapku a skriptku – tedy pozice, které jsou na natáčení potřeba, ale zároveň nimi nechcete zahltit interního zaměstnance. Byla to skvělá zkušenost, protože jsem viděla, jak to na place doopravdy vypadá.

No a co se týká zahraničí, na magistrovi jsem si domluvila výjezd do Polska. S kufry už jsem byla v Brně připravena k odjezdu a o víkendu kvůli covidu uzavřeli hranice, takže jsem sice nikam nevycestovala, ale situaci jsem vyřešila odbornými konzultacemi online (smích).

Jak jsi se nakonec dostala k práci dramaturgyně v ČT na plný úvazek?
Protože se o mně vědělo, že jsem chtěla původně pracovat v archivu, dostala jsem nabídku zkusit výběrové řízení na uvolněné místo po paní, která odešla na mateřskou. Na výběrko jsem se přihlásila a byla jsem přijata na pozici dramaturgyně archivu.

Jaká je tvá pracovní náplň na pozici dramaturgyně?
Moje pozice je takový hybrid. Během covidu se kolegyně vrátila z mateřské, ale stále vysílal kanál ČT3, který byl zaměřený na archivní tvorbu. Dvě dramaturgyně archivu tedy nebyl problém pracovně vytížit. Roku 2023 se ale kanál zrušil a bylo potřeba najít mi nové místo a paní vedoucí mě vzala do Centra dramaturgie, kde se vytváří běžící pořady ČT, což pro Brno znamená AZ-kvíz, Sama doma, Dobré ráno a také různé eventové věci (Galavečer Zlín, Tříkrálový koncert, udílení různých cen…). Částečně jsem ale v archivu zůstala a s kolegyní se zastupujeme. Dramaturg archivu vybírá pořady vhodné k reprízám na základě obsahové, technické a finanční kvality. Zajišťujeme také platnost autorských licencí. Dále se pracovníci archivu podílí také na pokračující digitalizaci archivů všech typů (audiovizuální, fotografie, fonotéka, spisové atd.).

V Centru dramaturgie nebo celkově v dramaturgii jako profesi se náplň práce odvíjí projekt od projektu. Je rozdíl, pokud pracujete na běžícím pořadu jako je třeba Dobré ráno nebo AZ kvíz a je rozdíl, když děláte něco většího. Musíte také odlišovat, jestli je pořad předtočený, nebo se vysílá jako přímý přenos. To všechno má vliv na to, jak vypadá váš den. Je to trošku vyhýbavá odpověď, ale takhle to je. Práce dramaturga je o komunikaci mezi různými složkami (scénárista, režisér, produkce…), protože ve štábu se všichni snažíme udělat dobrý pořad, na který můžeme být hrdí. Divákovi chceme rozšířit obzory, pobavit ho a vylepšit mu den. No a dramaturg je člověk, který zodpovídá za obsahovou stránku pořadu. Hlídá, aby se v něm neobjevilo něco, co by se v rámci veřejnoprávní televize objevit nemělo.

No a jak konkrétně vypadá tvoje práce třeba zrovna na Dobrém ránu?
Je rozdíl, jestli se zrovna nacházíme v přípravném nebo vysílacím týdnu. Pokud je vysílací týden, vstávám ve čtyři ráno a jsem ve stresu, jestli přijedou všichni hosté, se kterými už měsíc během přípravy komunikuji. Pokud jsem v přípravné fázi, má práce se točí kolem obvolávání a obepisování potenciálních hostů a zjišťování témat, které by se mohly líbit. Během měsíce si dělám vlastní rešerši, abych tématu porozuměla a srozumitelným způsobem sestavila otázky pro moderátory tak, aby byli diváci informačně obohaceni.
Ve zkratce – na starost mám vymyslet témata, sehnat hosty, vymyslet otázky a modlit se, že všichni přijedou, kdy mají, a potom vstát ve čtyři a užít si ty dvě a půl hodiny (smích).

Jaké 3 dovednosti využíváš v práci nejčastěji?
Řekla bych, že dramaturg musí být komunikativní, protože spolupracuje s mnoha lidmi nejen v televizi, ale i mimo ni. Jako důležitý vnímám i time management, zvlášť v období, kdy se vám sejde vícero projektů a každý vyžaduje jiný přístup. A poslední dovedností je určitě flexibilita v řešení problémů.

Co bys vzkázala těm, kteří uvažují o roli dramaturga*yně? Co je dobré umět a kdo se na pozici hodí?
Určitě je to velice pestrá práce, na kterou se hodí dynamická osoba, která se nebojí improvizovat a řešit problémy. Zároveň se snažíte uspokojit spoustu nezávislých složek, takže potřebujete i dávku diplomacie. V práci dramaturga se snažíte být kreativní, abyste divákovi předali kvalitní dílo, ale musíte být připraveni dělat kompromisy.
Připravte se na to, že to není jen romantika, kdy jezdíte na natáčení, sedíte v přenosovém voze a užíváte si to. Práce dramaturga je z velké části i o administrativě, která sice může být nudná, ale je nutná.
Hodí se umět pracovat s excelem a dokázat si organizovat svůj vlastní čas. Sice vás nikdo nehlídá, ale musíte najít balanc mezi dobře odvedenou prací a udržením si mentálního zdraví, když se toho nakupí hodně.