Nevíš, kde začít s networkingem?
Potkej se se spolužáky i se zástupci firem na eventech, které pro tebe pravidelně pořádáme!
V rozhovoru se dočteš
Adame, kam jsi chodil na střední školu?
Na Biskupské gymnázium v Brně.
Co nebo kdo tě ovlivnil při rozhodování, na jaký obor na vysokou školu si podat přihlášku?
Nejvíc mě asi ovlivnili rodiče a okolí. Rozhodoval jsem se mezi dvěma úplně diametrálně odlišnými možnostmi. Jednou z nich bylo, že bych byl doktor, protože maminka i babička chtěly být doktorky, ale ani jedné to za komunismu nevyšlo. Já jsem se ale v tomto směru neviděl. Druhou možností bylo podnikání, které mě vždycky lákalo, protože rodiče i relativně dost lidí v mém okolí podnikalo. A tak jsem si vybíral obory, které mi v podnikání nejvíce pomohou. Proto jsem si vybral práva a ekonomku. V té době mi přišla zajímavá i psychologie, ale na tu jsem nebyl přijat.
Jinak bys studoval všechny tři obory zároveň? (smích)
Nemyslím si. Myslím, že bych stejně skončil s ekonomkou a právem, ale měl bych těžší rozhodování. Ekonomku jsem si navíc dal dálkově, protože se mi nechtělo tolik času v týdnu trávit ve škole.
O dvou oborech
„Já to měl jednoduché v tom, že jsem předem věděl, že nechci být ani ekonom ani právník, ale tyto dva obory jsem chápal jako prostředek, který mi pomůže při podnikání.“
Přemýšlel jsi v průběhu studia, že bys obor změnil, nebo jsi cítil, že ses trefil hned napoprvé?
Já to měl jednoduché v tom, že jsem předem věděl, že nechci být ani ekonom ani právník, ale tyto dva obory jsem chápal jako prostředek, který mi pomůže při podnikání. Vnímal jsem, že právní základ je pro podnikání potřeba. Na právech jsem ale hodně využíval nepovinné předměty, ty mi tam přišly fakt skvělé. Učili tam lidi z advokátek, ze soudů, z různých úřadů, a to bylo fakt hodně dobrý. Na ekonomce jsem tyto možnosti z důvodu kombinovaného studia nevyužíval.
Takže jsi od začátku studia věděl, že nechceš být podnikový právník nebo advokát?
Ano, ale v průběhu studia mě trošku zviklali mí dva výborní vyučující. Jednoho jsme měli na obchodní právo. To byl fakt čistě vědátor a mně přišlo zajímavé zavrtat se do práva do hloubky a být opravdový akademik. A druhý, ten se zase specializoval na akvizice společností, mergerování a tyto věci. To mi přišlo ultra zajímavé, ale k tomu potřebuje člověk fakt hodně široký přehled. Tyto dvě možnosti jsem zvažoval jako alternativu k podnikání. Ale jinak to, že chci podnikat, pro mě byla jasná volba asi i tím, že jsem v tom vyrůstal.
Mgr. Bc. Adam Šilhan
LinkedIn
V digitální agentuře igloonet pracuje už 10 let – poslední 2 roky na pozici Commercial Director. Často je také zván jako řečník na konference. Zároveň působí i jako externí vyučující na Katedře informačních studií a knihovnictví (FF), kde studentům předává své znalosti z webové analytiky.
Profese: Obchodní ředitel
Konkrétní název Adamovy pozice: Commercial Director
Podařilo se ti nakonec dostudovat oba obory?
Práva mám kompletní, ale na ekonomku jsem se vykašlal v pátém ročníku, takže mám jen bakaláře. Ekonomku jsem navíc o rok prodlužoval, protože bylo náročné pracovat na full-time a do toho dělat státnice na právech. Když jsem měl hotový práva, tak jsem si říkal, že mě dokončení ekonomky za tu námahu asi nestojí. Pro babičky už jsem měl odškrtlý, že mám titul, který stejně nikdy neuvádím a věděl jsem, že ho nikdy uvádět nebudu. Ono by to navíc nebylo úplně triviální ekonomku dokončit. Musel bych napsat diplomku, učit se na státnice a přišlo mi, že to, co mi ekonomka mohla dát už mi dala a že její dokončení by bylo něco navíc, co nepotřebuji.
Jaká je tvoje nejbarvitější vzpomínka na studia?
Fakt skvělé byly nepovinné předměty na právech, ty jsem si hodně užíval. Do školy jsem jinak moc nechodil. Chodil jsem jen na povinné semináře. Zpětně mě hrozně mrzí, že jsem dostatečně nevyužil to, co škola může nabídnout, a to je network, síť. To je jedna z jejích největších hodnot, kterou jsem dostatečně nevyužil, protože jsem do školy zas tolik nechodil a nezapojoval jsem se tolik do studentských akcí, takže moje studentská síť je hodně chudá, a to mi zpětně přijde jako velká škoda.
Jakými profesemi jsi si až po současnost prošel?
Jak jsem si založil e-shop, tak jsem musel řešit všechno. Hodně velký důraz byl na propagaci a v tom jsem se chtěl posunout, takže kromě samostudia, kurzů a školení jsem se přihlásil na stáž. V té firmě jsem relativně rychle převzal marketingové oddělení, protože člověk, který to vedl, odcházel. Takže od stážisty v digitální agentuře přes různé digitální kampaně, webovou a digitální analytiku po marketingového manažera až teď po ředitele obchodu a rozvoje (Commerical Director). Momentálně mám na starost získávání zakázek, rozvoj stávajících klientů a našich služeb.
Takže ve firmě, kde pracuješ teď jako ředitel jsi začínal jako stážista?
Je to tak.
O kariérní cestě
„...od stážisty v digitální agentuře přes různé digitální kampaně, webovou a digitální analytiku po marketingového manažera až teď po ředitele obchodu a rozvoje...“
Adame, a kam se poděla touha po vlastním podnikání?
To je jednoduchý. Když jsem v igloonet začínal, tak jsem klukům říkal, že to vidím na 2-3 roky. A jak se to blížilo, tak jsem to otevřel, že způsob, jak zůstat ve firmě dýl je, když se domluvíme na nějakém podílu. Tak jsme rok jednali a pak se domluvili. Takže teď jsem minoritní spolumajitel.
Jak bys popsal svůj běžný pracovní den?
Já ho mám hodně rozbitý. Mám na starost obchodní tým, takže často obchodníkům pomáhám se schůzkami. Dávám jim zpětnou vazbu na otevřené případy, co řešíme a do toho připravuji nabídky nebo dělám finální kontrolu nabídek. V rámci vedení řešíme věci nad celkem jako je rozvoj firmy a do toho jsem si nechal část své práce specialisty, takže občas nastavuji analytiku nebo konzultuji data. Ale vzhledem k tomu, že jsem relativně drahý, tak to mám jen jako velmi malou část pracovní náplně.
Jaké dovednosti na tvé pozici nejčastěji využíváš, a naopak, jaké dovednosti cítíš, že ti chybí?
Určitě nejvíc využívám jednání s lidmi. Samozřejmě mi strašně pomáhá, že jsem v rámci digitálu přes 12 let, takže mám zkušenosti a jenom je potřeba je srozumitelně předat dál. Ale jednání s lidmi a myslím tím i směrem k týmu. Být schopný poznat, jestli někdo s něčím zápolí, jestli nemá problém, se kterým bych mu mohl být nápomocný. Ale zrovna u vedení týmu určitě vnímám, že mám mezery, které by se daly zlepšit.
A myslíš, že tě vystudované obory dostatečně připravili do pracovního procesu?
Přestože jsem studoval obě výšky s cílem, aby mě co nejvíc připravily na podnikání, tak jsem od studia neměl přehnaný očekávání. Já si nemyslím, že škola má pouze připravit na pracovní život. Ono samotné získávání vědomostí je dostatečně zajímavý a stimulující, aby dávalo smysl samo o sobě. Spíš vnímám pozitivně, když vědomosti ze školy můžu překvapivě využít.
O ideálním kandidátovi na obchodního ředitele
„...ideální kandidát by měl být někdo, kdo v tom úplně nehledá magii, ale je schopný se nad tím analyticky zamyslet. Navíc musí být v pohodě při komunikaci s lidmi a nesmí mu vadit vést lidi.“
Co ti přijde na tvé pozici nejnáročnější?
To, že mám hrozně rozlítaný program. Moje pracovní pozice není úplně ucelená. Nemám to tak, že bych se soustředil pouze na jednu jedinou věc, ale naopak, těch věcí řeším současně víc. Je pro mě náročný si dobře stanovit priority, protože to úplně neumím.
A co tě naopak baví, co tě na tvé práci naplňuje?
Pořád mě hodně baví práce specialisty, takže když se objeví zajímavý analytický problém, tak je super ho vyřešit. Mám hodně rád, když vypadám chytře (smích), takže mě naplňují konzultace, školení nebo přednášky.
Jak bys definoval ideálního kandidáta na pozici obchodního ředitele? Jaké by měl mít vlastnosti?
Já jsem se k tomu dostal tak nějak haluzí nebo prostě nemyslím si, že já jsem měl ze začátku vlastnosti a dovednosti, jaké by člověk na této pozici měl mít. Kdybych teď někomu předával vedení obchodu, tak by musel fakt dobře vědět, jak obchod funguje, což já jsem určitě na začátku nevěděl. Měl by být schopný obchod kontinuálně zlepšovat. Umět si na týdenní bázi vyhodnotit, že třeba emaily, které posílám úplně nefungují a je potřeba je změnit. Nebo ze schůzek vyplyne, že lidi nejsou úplně dobře kvalifikovaní a musí se s tím dál pracovat. Takže ideální kandidát by měl být někdo, kdo v tom úplně nehledá magii, ale je schopný se nad tím analyticky zamyslet. Navíc musí být v pohodě při komunikaci s lidmi a nesmí mu vadit vést lidi. V ideálním světě by ho to mělo naplňovat a neměl by si úplně brát nějaké neúspěchy, protože ty jsou s tím spojeny.
Zpětně, v čem vnímáš, že bylo studium na MUNI pro tvůj profesní nebo i osobní život zásadní?
Co zmiňuji pořád, tak já jsem fakt hodně rád za způsob, jakým mě práva naučila přemýšlet. Způsob, jakým přemýšlí právník, je hodně odlišný, protože na jednu stranu řeší, jak je zákon opravdu napsaný a na druhou stranu řeší principy, ze kterých by to mělo vycházet, jako je přirozené právo, a do toho je potřeba hledat v sekundárních zdrojích. Tento proces myšlení mi pomohl v tom, jak teď přistupuji k různým věcem.
Vyjel jsi v průběhu studia na studijní/pracovní pobyt?
Na Erasmus jsem nevyjel z docela jednoduchého důvodu. V té době jsem se zrovna dal dohromady s bývalou přítelkyní. Do toho jsem měl rozjetý e-shop a další věci. Nakonec jsem se rozhodl, že by to asi neudělalo úplně dobrotu. Není to ale nic, čeho bych litoval. Čeho fakt lituji je, že jsem se víc nesnažil vytvářet si kontakty.
Jaké jsou tvé kariérní plány nebo sny? Jak myslíš, že se tvůj obor bude do budoucna vyvíjet?
Jak dál vidím sebe mám neujasněné, takže to fakt zatím netuším, ale vývoj mého oboru je hrozně zajímavý. Přestože vím, jak jsou predikce velmi ošemetná věc, která většinou nevyjde, tak se pravidelně snažím přemýšlet, kam můj obor směřuje. Občas to hodně netrefím. Teď se samozřejmě spekuluje o tom, co všechno generativní AI v tom oboru udělá. Zatím mi přijde, že to vytváří velký tlak na firmy, které jsou založené na rozvoji talentů, což jsou právě digitální agentury, konzultačky, velká čtyřka a advokátní kanceláře. Všechny tyto firmy, které jsou založeny na tom, že vezmou talent a udělají z něj experta. Generativní AI je schopna dělat věci, které doteď dělali junioři, na stejné úrovni nebo občas líp za zlomek času. To mně přijde, že je velká výzva, se kterou se firmy budou muset potýkat, protože možnost je, že přestanou brát juniory. Otázkou ale je, kde se potom budu brát senioři?
O přínosu studia
„Způsob, jakým přemýšlí právník, je hodně odlišný, protože na jednu stranu řeší, jak je zákon opravdu napsaný a na druhou stranu řeší principy, ze kterých by to mělo vycházet, jako je přirozené právo, a do toho je potřeba hledat v sekundárních zdrojích. Tento proces myšlení mi pomohl v tom, jak teď přistupuji k různým věcem.“