Davide, kam jsi chodil na střední školu?
Na GYBY – Klasické a španělské gymnázium v Brně.

Co nebo kdo tě ovlivnil při rozhodování, na jaký obor na vysokou si podáš přihlášku?
Já jsem měl vždycky velice blízko k informatice, možná i proto, že oba moji rodiče pracují v IT oboru. Věděl jsem, že ji chci studovat, ale zároveň mě hodně lákala ekonomie a podnikání s vidinou, že bych někdy mohl mít své vlastní. Dal jsem si několik přihlášek na různé univerzity a obory, ale nejvíc mě zaujala kombinace obojího, což byla Podniková informatika na ECON. Mám pocit, že tehdy se obor ještě jmenoval Ekonomické informační systémy.

Přemýšlel jsi v průběhu studia, že bys obor změnil, nebo jsi cítil, že ses trefil hned napoprvé?
Naštěstí jsem se trefil hned napoprvé. Za jiný obor bych neměnil, i když existují některé obory, které bych si zapsal navíc, kdybych měl čas a chuť studovat dál.

Bylo pro tebe studium na ekonomce v něčem náročné?
Složitost učiva je určitě jedním z hlavních faktorů a pravděpodobně většina studentů se během studia potká s nějakými předměty, které jsou pro ně příliš komplexní nebo vyčerpávající, ale nejdůležitější je mít trpělivost, studovat a vytrvat. I já jsem měl takové. Nicméně, pro mě bylo zejména složité se na obor vůbec dostat, protože mě napoprvé odmítli kvůli nedostačujícímu hodnocení u přijímacích zkoušek. O měsíc nebo dva později mi ale z MUNI oznámili, že mě i přesto vezmou, protože o daný obor není velký zájem. Kvůli tomu jsem si toho možná vážil víc a považoval jsem za úspěch, když se mi jako jednomu z mála podařilo obor úspěšně dostudovat, a dokonce i později učit jeden z předmětů na ECON.

Na co ze svých vysokoškolských studií rád vzpomínáš?
Na všechny předměty, které obsahovaly jakoukoli praxi nebo case studies a snažily se nás opravdu připravit na svět venku. Ty nám daly velmi cenné zkušenosti. A pak taky samozřejmě na všechny společenské MUNI akce.

Vyjel jsi v průběhu studia na studijní nebo pracovní stáž?
Nevyjel. V tu danou dobu mě to nijak zvlášť nelákalo, ale určitě bych to doporučil všem studentům. Je to skvělá příležitost podívat se na nová místa, poznat nové lidi a zjistit, jak to funguje v jiných částech světa. Ale měl jsem aspoň štěstí zúčastnit se dvou krátkodobých výletů do Ruska a Číny organizované univerzitou za účelem poznání kultury a naučení se jazyka.

Jakými pozicemi jsi si až po současnost prošel?
Moje úplně první brigáda spočívala v psaní krátkých článků o počítačových karetních hrách. To pro mě tehdy bylo spousta zábavy, za kterou jsem byl navíc placený (smích). Pak jsem objevil programování a začal jsem během školy programovat se Salesforce a také různé webové aplikace. Věděl jsem, že bych u toho chtěl zůstat a hned jak jsem absolvoval studium, dostal jsem nabídku pracovat jako Salesforce Developer v Deloitte ve Vídni, kam jsem se taky na dva roky přestěhoval. Od té doby dělám v podstatě to stejné, ale už ve formě svého vlastního podnikání na volné noze.

Jak bys popsal svůj běžný pracovní den? Co vše dělá Salesforce Developer & Architect?
Primární náplní mé práce je návrh architektury, řešení a úprav na míru podnikového systému Salesforce. Salesforce patří mezi tzv. CRM neboli Customer Relationship Management systémy, které pomáhají firmám řídit a automatizovat vztahy s jejich zákazníky. Můj pracovní den se pak sestává zejména ze schůzek, kde konzultuji s mými klienty jejich požadavky, navrhuji řešení, zajišťuji kontrolu kvality implementace ostatních developerů anebo systém upravuji sám. Mimo to se ale musím také starat navíc o finanční, administrativní, marketingové a další oblasti svého podnikání.

Jaké dovednosti na tvé pozici nejčastěji využíváš, a naopak, jaké dovednosti cítíš, že ti chybí?
Využívám hlavně analytické a kritické schopnosti a programovací znalosti. Umění analyzovat, identifikovat a pracovat s informacemi a daty a dělat na jejich základě rozumná rozhodnutí je velice důležitou schopností v tomto oboru. Je to něco, co se nedá snadno a rychle naučit, a z tohoto důvodu nám taky často vyučující dávali za úkol psát dlouhé eseje, které spousta z nás tolik nenáviděla (smích). Co se týče chybějících dovedností, tak já například pracuji už delší dobu s klienty z Německa, přičemž němčinu jsem si zlepšil na pracovní komunikativní úroveň až během mého pobytu ve Vídni. Jazyky a vyjadřovací schopnosti obecně hrají významnou roli v tom, jak se prezentujeme a může to být pro mnohé zásadním faktorem při výběrovém řízení.

Myslíš, že tě vystudovaný obor dostatečně připravil do pracovního procesu?
Myslím, že ano. Určitě byl na ECON prostor pro zlepšení. Některé předměty nebyly třeba pro obor úplně relevantní nebo byly příliš teoretické. To byl taky jeden z důvodů, proč jsem se před 3 lety rozhodl oslovit mé bývalé vyučující s návrhem na nový předmět o CRM, kde by měli studenti možnost potkat manažery a další stakeholdery, kteří denně pracují se CRM v podnikovém prostředí a poslechnout si jejich poznatky a zkušenosti z praxe. Ale na druhou stranu musím říct, že v oboru byla velká řada předmětů, které byly zajímavé a zaměřeny na to, čemu se věnuji do teď, a to považuji za velkou výhodu.

Co ti přijde na tvé pozici nejnáročnější? A co tě naopak nabíjí/naplňuje?
Znát své limity a nepřepracovat se. Obzvlášť v dnešní době, kdy čím dál více lidí pracuje z domu, často zapomínáme, kdy začíná a končí naše pracovní doba a snažíme se udělat co nejvíce, abychom uspěli. Někdy i za cenu našeho volného času. Já se snažím na to sám myslet a oddělit práci od osobního života, ale taky někdy zapomenu. V takovém případě je dobré si nastavit nějaký režim a pouštět se také do toho, co člověka baví, aby se v práci neztratil. Akorát mým problémem je, že mě moje práce často baví, tak se pak přistihnu, jak mnohdy dělám do noci (smích).

Jak bys definoval ideálního kandidáta na pozici Salesforce Developer & Architect? Jaké by měl mít vlastnosti?
Jak už jsem zmínil, hlavně ty analytické a kritické schopnosti. Pokud člověk neumí příliš programovat nebo nezná systém, tak to většinou nevadí, dokud má zápal a chce se zlepšovat. Tyto znalosti se dají doučit.

Zpětně, v čem vnímáš, že bylo studium na MUNI pro tvůj profesní nebo i osobní život zásadní?
Že jsem to nevzdal (smích). Dnes už není vysokoškolské vzdělání pro úspěšný profesní nebo osobní život kritické, ale stále má klíčovou roli a já bych určitě nebyl tam, kde jsem teď, kdybych ho nedokončil.

Co bys vzkázal budoucím nebo současným studentům MUNI?
Všem bych doporučil, ať si najdou nějakou práci v oboru už během studia. Čím dřív, tím líp. I když je to občas složité skloubit dohromady, tak je to pak později obrovskou výhodou.

Jaké jsou tvé kariérní plány nebo sny?
Já jsem si zatím všechny svoje kariérní sny splnil a jsem teď spokojený, takže těžko říct, ale třeba budu mít chuť svoje podnikání někdy v budoucnu rozšířit. Uvidíme.