V Česku chybí 70 tisíc míst ve školkách. Absolventka MU pomáhá budovat 100 nových respektujících dětských skupin

20. 6. 2024 Markéta Šeptunová ARTS PED

V rozhovoru se dočteš

  • Kde během studia dobrovolničila?
  • Který pedagogický směr je Marcele nejbližší?
  • A co ji v práci momentálně naplňuje?

Podle čeho jsi vybírala obor na vysoké škole?
Primárně jsem chtěla jít studovat speciální pedagogiku, ale na tento obor jsem se nedostala, proto jsem zvolila sociální pedagogiku (socped). Na socpedu jsme si navíc mohla vybrat jednu ze specializací a mě lákala dramatická výchova, protože jsem se divadlu věnovala od dětství.

Dělala jsi při studiu něco navíc?
Brigádně jsem pracovala jako prodavačka v obchodě s dámskou módou a také jako telefonní operátorka. V rámci praxe jsem se věnovala dobrovolnické činnosti v různých oblastech sociální práce. Vypomáhala jsem v Muzeu romské kultury, v Dobrovolnickém centrum Motýlek, v Kavárně Anděl nebo v příspěvkové organizaci Paprsek.

Bez popisku

O Marcele

Mgr. et. Bc. Marcela Andrašší
LinkedIn

Marcela Andrašší se přes 13 let věnuje pedagogice a respektujícímu přístupu v praxi. V týmu Sto skupin zastává pozici předškolního pedagoga a poskytuje podporu vedoucím v síti školiček. Jako lektorka se také podílí na podobě kurzu pro chůvy a působí jako zkoušející pedagog v rámci závěrečných zkoušek.
Pět let pracovala jako učitelka v mateřské škole a rok a půl jako vedoucí v dětské skupině. V období na rodičovské dovolené absolvovala řadu kurzů týkajících se osobního růstu, výchovy a vzdělávání, mimo jiné i kurz Respektovat a být respektován a Teorii typů. S partou bývalých spolužáků ze sociální pedagogiky se věnuje divadlu utlačovaných.

Vystudovala

Pracuje jako

Profese: Lektorka

Konkrétní název Marceliny pozice: Oblastní manažerka a pedagožka

Jak vypadá tvůj pracovní den na pozici manažerky a pedagožky? Co tě na práci baví a co ne?
Moje práce je nyní rozdělena do dvou rolí. Role oblastního manažera pro mě znamená správu dětských skupin (DS), které jsou v mé kompetenci. V současné době je to zatím jen školička ve Vyškově. Komunikuji s její vedoucí i rodiči, zajišťuji DS po provozní stránce, hlídám platby, řeším administrativu, personální zajištění a řadu jiného tak, aby měla skupinka hladký provoz. Na různých úkolech spolupracuji také s členy mateřské organizace Sto skupin.
V roli pedagoga vedu konzultace a mentoruji vedoucí školiček, podílím se na rozvoji pedagogických kompetencí vedoucích a chův ve Sto skupinách, jsem spolulektorkou kurzů respektující výchovy pro chůvy a lektoruji online webináře. Jsem zkoušejícím pedagogem u zkoušky profesní kvalifikace Chůva v dětské skupině a zároveň vedoucí udělující akreditaci pro práci chůvy. V neposlední řadě reviduji a aktualizuji plány výchovy a péče, standardy kvality a periodické plány.
Na mé práci mě baví různorodost – ráda si uvařím kafe a zasednu k administrativě, vyrazím do školičky zjistit, jak se kolegové v týmu mají anebo si volám s vedoucími a snažím se jim být oporou v jejich začátcích. V poslední době mě velmi baví lektorování a školení chůviček a realizace online webinářů.
Líbí se mi, že mám zkušenosti z mnoha odvětví pedagogiky, které mohu volně propojovat a ve svém vývoji procházím postupnou cestou od učení volnočasového, k předškolnímu vzdělávání až nakonec k učení dospělých, které mě nyní velmi baví a naplňuje.

Jaké tři dovednosti v práci využíváš nejčastěji?
Organizační dovednosti, emoční inteligenci a leadership.

Co bys vzkázala těm, kteří uvažují o roli manažera*ky a pedagoga*žky? Co je dobré umět a kdo se na pozici hodí?
Pro roli manažera*ky je důležité být organizačně zdatný a dobrý leadr, což má řadu aspektů, které se člověk primárně učí zkušenostmi. Budoucí pedagogy by mělo bavit učit a mít rád obor, kterému se chtějí věnovat. Klíčový je i určitý stupeň emoční inteligence a vnímavost vůči žákům. U obou pozic mi přijde podstatné umět plánovatzároveň být přizpůsobivý a připraven řešit problémy operativně.

 O přístupu k dětem

Každé dítě je jiné a je potřeba vyjít z jeho vrozených potřeb.

Jaký směr v pedagogice je ti nejbližší a proč?
V pedagogice mi po letech praxe dává největší smysl individuální přístup. Každé dítě je jiné a je potřeba vyjít z jeho vrozených potřeb. Zároveň se věnuju respektujícímu přístupu a respektující komunikaci.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info