Podle čeho jsi vybírala obor na vysoké škole?
Hlásila jsem se pouze na němčinu, protože u té jediné jsem měla pocit, že bych ji chtěla rozvíjet dál. Podala jsem si přihlášku na Filozofickou fakultu na Německý jazyk a literaturu a na Pedagogickou fakultu, kde nabízeli obor Německý jazyk se zaměřením na vzdělávání. Dostala jsem se na oba obory, ale šla jsem na Filozofickou fakultu, protože jsem primárně nechtěla učit, ale věnovat se němčině jako takové.

Kde se u tebe vzala taková láska k němčině?
Nevím (smích, protože ví, ale neřekne – láska v čase puberty), ale němčina mě bavila a šla mi, byť jsme na gymnáziu měli celkem klasickou výuku, která spočívala především v tréninku dovednosti porozumění čtenému textu, dále výuce gramatiky a slovní zásoby. První zkušenost s opravdu komunikativním přístupem k výuce cizího jazyka jsem zažila na jazykovém kurzu ve Vídni, který mi otevřel dveře pro další zájem o tento jazyk. K tomu se připojily osobní vztahy s lidmi, se kterými jsme komunikovala s němčině. Až teprve později jsem objevila zájem i o německy psanou literaturu, nejdříve přes starší kanonické texty, které jsem četla v rámci studia, až po texty současných autorů a autorek, které mě zajímají dodnes.

Dělala jsi při studiu něco navíc?
Několikrát jsem využila možnost vyjet do Rakouska (Vídeň) v rámci stipendijních programů AKTION a Freemover nebo Německa (Freiburk, Kostnice, Lipsko) přes stipendijní program DAAD. V zahraničí jsem napsala svoji bakalářskou i diplomovou práci a strávila tam čas i během doktorského studia. Musím říct, že hlavně za pobyt v Německu přes DAAD jsem vděčná, protože jsem mohla růst i profesně především tím, že jsem po čas stipendijní podpory reflektovala svou činnost a výhledy do budoucna. Během studia jsem se zapojovala i do mimoškolních aktivit a nejvíc vzpomínám na Měsíc autorského čtení, kde jsme se po celou dobu starali o hosty z Německa a Rakouska, a to se mi hodně líbilo. Bylo to zároveň i mé první setkání s německy psanou literaturou mimo rámec studia.
Při studiu jsem také měla brigádu v oboru – pro maminku jsem překládala etnologické texty pro Akademii věd.

Jaká je náplň tvojí práce na pozici odborné asistentky? Co tě na ní baví a co ne?
Je to různorodá práce. V univerzitním prostředí se orientujeme podle toho, jestli je semestr, nebo zkouškové období. Když začne semestr, hodně se řídí výukou a všechno je kolikrát hrozně rychlé a já nemám mnohdy čas se zastavit a navnímat věci pořádně. Teď bylo zkouškové, tak cítím upokojení a zklidnění. Mám víc prostoru plánovat, rozmyslet si věci koncepčně, inovovat vlastní předměty a také zasednout k badatelské činnosti.
Na práci odborné asistentky mě baví spolupráce a interakce – ať už s mými kolegy*němi na katedře, či napříč fakultou nebo se studenty. Zároveň si užívám, když mohu inovovat a vymýšlet, kam se posuneme dál – aktuálně s programem Učitelství německého jazyka a literatury pro střední školy. A taky mám radost, že jsem dokázala překonat blok z vědeckého psaní, protože jsem si myslela, že už to možná ani nepůjde.

Co je fokus tvé badatelské činnosti?
To je dobrá otázka, protože se zpět k bádání po letech teprve vracím. Po doktorátu jsem byla jednak na rodičovské a za druhé jsem se po nástupu do práce spíše soustředila na pedagogickou činnost. Až teď cítím možnost se vrátit zpět k výzkumu, což považuji v tomto uspěchaném pracovním rytmu za luxus. Předmětem mého bádání je prozkoumat možnosti výuky německého jazyka na bázi práce s literaturou a dalšími estetickými médii. Tento přístup ve výuce jazyků jde trošku alternativně vedle toho standardního, který se orientuje podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, kde je kladen důraz na rozvoj komunikačních dovedností, na výkon, měřitelné cíle a uplatnění se na pracovním trhu. Spolu s kolegyní hledáme cesty, jak u studujících rozvíjet senzibilitu pro literární jazyk, který připouští víceznačnost a otevřenost při tvorbě významů a jejich interpretaci, v návaznosti na to se u studujících snažíme podněcovat rozvoj vlastní kreativity a pomoci jim v hledání jejich vlastního výrazu v cizím jazyce.

Jaké předměty vyučuješ?
Jsem ráda, že se mi teď podařilo více specializovat, protože jsem dříve učila předměty všeho druhu. V bakalářském studiu mám teď na starost jazyková cvičení pro prváky. Momentálně se spolu s garantkou starám o magisterský studijní program Učitelství německého jazyka a literatury pro střední školy, kde mám na starost vedení pedagogických praxí a jejich reflexi.
Nově, a na to se hodně těším, budu spolupracovat s garantkou na předmětu Literární didaktika, což bude taková literární dílna, kde budeme vyučovat, jak pracovat s literaturou ve výuce německého jazyka. A ještě mě čeká jedna výzva, protože s mojí rakouskou kolegyní a lektorkou jsme se domluvily, že studujícím nabídneme kurz Jazyková a literární laboratoř, kde budeme testovat přínos práce s estetickými médii v praxi. A když vše dobře půjde, zkusím z výsledků i něco publikovat.

Máš hotový doktorát, co je v plánu dál?
Dalším krokem v rámci univerzitního profesního postupu je habilitační řízení, takže docentura. Ale zatím to vnímám jako dalekou metu někde v budoucnosti, kterou neberu jako samozřejmost, ale jako obrovskou výzvu, proto bude potřeba na jejím dosažení začít pracovat.

Jaké 3 dovednosti v práci využíváš nejčastěji?
Kreativita, komunikace a trpělivost.

Kdo se hodí na pozici odborné*ho asistenta*ky?
Jsou to podle mě po většinu lidé, kteří mají o obor zájem, jsou tvůrčí a aktivní. Jako vhodné adepty a adeptky vnímám i naše studující, kteří se nebojí být ve výuce aktivní a z vlastního zájmu jdou i do aktivit nad rámec povinností. Jsou často inspirativní pro své spolužáky a odborně zapálení. Mám i konkrétní představu, kdo by s námi na katedře jednou mohl působit, nicméně je otevřené, zda by měli zájem a pokud ano, naším úkolem bude tyto studující umět podpořit a nabízet jim možnosti růstu.

Jakou roli z tvé zkušenosti hraje při studiu jazyka talent a jakou píle?
Přijde mi, že píle dělá hodně. Znám studující, kteří se obávají ústního projevu, ale jsou naopak skvělí v tom písemném a zároveň mají chuť se v jazyce posouvat dál, a tudíž se k tomu svému osobnímu pokroku dopracují. A znám také studující, kteří jsou velmi komunikativní a přemýšliví a jazykově ušli dalekou cestu již při startu naší spolupráce, ale někdy jsou časem o něco méně spokojení, když u sebe nevidí větší progres, byť rostou díky zkušenostem, které během výuky nabírají, např. v rámci své aktivity na projektové výuce nebo nějaké jiné kreativní činnosti.
Já osobně věřím v multidimenzionální růst do všech směrů, což z mého pohledu umožňuje právě tvůrčí činnost a práce s estetickými médii. Nicméně je na každém z nás, jak k jazyku přistupuje a co od něj pro svůj celostní růst očekává. Jsem zvědavá na každého jednotlivce a jeho osobní přístup!