Jakou střední školu jsi vystudoval?
Osmileté gymnázium v Trebišově na Slovensku.

Podle čeho jsi se rozhodoval, kam si podáš přihlášku na vysokou školu?
Vždycky mě bavily humanitní obory – dějepis, základy společenských věd, literatura. Hodně jsem na střední četl, hlavně beletrii a pak jsem o knížkách rád přemýšlel a rád jsem se s kamarády bavil v uvozovkách o hlubokých tématech, ale přesně jsem nevěděl, co chci dělat. Rodiče chtěli, abych šel na práva, ale ta mě nelákala. V tu dobu jsem chtěl dělat něco, co mě fascinuje a baví a nepřemýšlel jsem o budoucnosti, jestli bude obor praktický.

Ty jsi ale zároveň studoval i ekonomku.
Ano, ale tu jsem nedostudoval. Ekonomku jsem si přidal v době, kdy jsem končil bakaláře na filozofii. V tom momentě jsem si totiž začal uvědomovat, že s filozofií bude těžké najít si rozumnou práci a začal jsem tedy přemýšlet o úplně jiné cestě. Chvíli jsem sice uvažoval, že zůstanu na katedře a filozofii budu dělat profesionálně – dokonce jsem napsal i pár článků a byl jsem na konferencích, ale po debatě s mým vedoucím jsem se této vize vzdal.
Bakaláře na ekonomce jsem nedokončil kvůli špatnému timingu. Když jsem dokončoval magistra na filozofii, zároveň jsem dokončoval i bakaláře na ekonomce a do toho jsem měl brigádu, protože jsem potřeboval peníze. Bylo toho na mě hodně a chtěl jsem aspoň něco dodělat pořádně, tak jsem se rozhodl pro filozofii. Měl jsem k ní větší vztah a investoval jsem do ní více času. Tím, že jsem na ekonomku chodil tři roky kombinovaně a neseděl jsem tam dennodenně, studium pro mě bylo hodně abstraktní a těžko jsem si k oboru hledal cestu.

Na co ze svých studií rád vzpomínáš?
Filozofie byla skvělá v tom, že jsem zde poznal spoustu hodně zajímavých lidí. Každý měl názor a snažil se mít vlastní názor na úplně všechno – i když někdy to byly až extrémy (smích). Když se na to dívám zpětně, byli jsme schopni se do noci hádat a debatovat o věcech, nad kterými bych dnes mávnul rukou, že je mi to absolutně jedno (smích). V té době jsem do toho byli zapálení a fakt nás studium bavilo. Měli jsme komunitu, ve které jsme žili ve svém světě. Bylo to strašně pěkné. Nebyl v tom ten čistě pragmatický pohled, že jdu udělat zkoušku, abych si pak našel práci a vydělával těžké prachy. Studovali jsme filozofii, protože nás zajímala a potřebovali jsme si zodpovědět nějaké otázky o životě a světě.

Jak ses dostal na roli Head of Finance?
To šlo postupně. Po škole jsem potřeboval peníze a vzal jsem první práci, která se namanula. Strávil jsem tak 8 měsíců v IBM na technické pozici, kde jsem zjistil, že technologie nejsou můj šálek čaje, nemám k nim vztah a nebaví mě. Vrátil jsem se tedy k myšlence, že zkusím najít profesi, kde bych mohl využít ekonomii. Nastoupil jsem do zajímavého a rozvíjejícího se startupu Skypicker (dnes Kiwi.com), kde zrovna otevírali nové oddělení controllingu. Tam jsem strávil rok. Tím, jak Skypicker rostl a skokově se nabírali noví zaměstnanci, začali jsme se věnovat spíše customer supportu a finanční záležitosti se od mé pozice oddělily. Nebyl zde pro mě možný rozvoj směrem k financím, které mě zajímaly. Znovu jsem tedy hledal firmu, kde bych se mohl opravdu zaobírat tímto směrem. Za nějaký čas jsem si našel práci ve Vyškově ve fabrice s 500 zaměstnanci jako controller. Akceptoval jsem, že budu každý den dojíždět z Brna do Vyškova a zase zpátky, protože jsem cítil, že tato práce pro mě může být opravdu zásadní a zajímavá a něco se můžu naučit. A stálo to za to. Dva roky jsem v kanceláři seděl s finančním ředitelem a ten mě naučil vše, co jsem potřeboval vědět o controllingu. Pak jsem šel do Ventraty, kde pracuji dodnes.

Jak bys popsal běžný pracovní den na pozici Head of Finance?
Řeším věci, které hoří a problémy, která vyhnívají (smích). Když bych měl ale svoji pozici popsat obecně, pracujeme na měsíčním procesu, který končíme finanční účetní závěrkou. To je základ, který musíme splnit. V každém měsíci účtujeme day to day operace, dodavatele, odběratele, výplaty, odvody, daně… Na konci měsíce se musí účty uzavřít a zkontrolovat. Dalšími činnostmi je reporting, tvorba plánu budgetu, strategie firmy. Tyto věci se řeší kvartálně na board meetingu, kde se dohadujeme, jakou nastavíme strategii, na jakých trzích budeme prodávat, jaké budou ceny… Na základě toho vytvoříme rozpočet, který si schválíme. Ten poté měsíčně kontrolujeme a reportujeme, jak se businessu daří.

Jaké dovednosti na tvé pozici nejčastěji využíváš?
Občas musím přemýšlet (smích), hodí se umět pracovat s počítačem – hlavně s Excelem, účetnictví a práce s informacemi. Také potřebuji analytické schopnosti, abych porozuměl businessu a dokázal si věci namodelovat a spočítat. Protože jsme britská firma, „must have“ je také angličtinu. Musím se umět přizpůsobovat situaci a učit se za pochodu. Před pár lety nás bylo 10 a vše se teprve nastavovalo. Jak firma rostla, přibývaly nové věci, které se musely postupně podchytit – smlouvy, pojištění, dodržování zákonů… Komplexita se navyšovala a bylo také třeba začít finančně plánovat a reportovat.

A vnímáš, že ti některé soft nebo hard skills chybějí?
Na mé pozici je důležité vést debaty a vyjednávat nejen s klienty, ale i interně v rámci oddělení. V tom cítím, že by bylo fajn se zlepšit.

Jak bys definoval ideálního kandidáta na pozici Head of Finance?
Ideální člověk by měl být hlavně zodpovědný a trošku detailista, protože v účetnictví musí věci sedět. Co se týká businessu, měl by mít dobrou schopnost plánovat a zefektivňovat věci.

Zpětně, v čem vnímáš, že bylo studium MUNI zásadní pro tvůj profesní nebo i osobní život?
MUNI mě naučila samostatně přemýšlet a dala mi rozhled. Tím, že to je vysokoškolské prostředí, potkal jsem zde mnoho inspirativních lidí. V Brně je navíc Filozofie zaměřená na teorii vědy, logiku a argumentaci. V tom vidím přesah do reálného života a věřím, že filozofie se dá uplatnit v různých profesích.

Co bys vzkázal budoucím nebo současným studentům MUNI?
Aby víc cestovali, zajímali se o technologie a zlepšovali se v práci s informacemi. Cestování je důležité v tom, že člověk vidí různé možnosti, jak jiné kultury k věcem přistupují. Určitě je také fajn začít (i v malém) pracovat v oboru už při studiu, protože se ti tak líp propojí realita s tím, co se učíš.

Jaké máš kariérní plány nebo sny?
Těžko říct. Chtěl bych dělat práci, která mě bude dlouhodobě naplňovat a bavit, ale taková se v čase může měnit. Moje současná pozice je fajn. Jsem obklopený skupinou skvělých, zajímavých lidí a chtěl bych ve firmě dál růst. Až budu mít pocit, že potřebuju změnu, začnu se tím zaobírat.