Podle čeho sis vybíral obor na vysoké škole?
Obor jsem si vybral podle své záliby, jsem totiž amatérský jeskyňář, a to má ke geologii blízko. Pro mě byla vždycky zajímavá voda, která patří spíš do hydrogeologie, ale ta se studuje jako součást geologie. Ve studiu na bakaláři se nejprve projdou všechna zaměření a na magistrovi se pak člověk specializuje už na ten svůj konkrétní obor. Učení se o vodě pro mě bylo poutavé na poslouchání, a navíc byla součástí studia i praxe. Tento obor je taky trochu technický, a tedy blíž k mému původnímu zaměření. Já jsem totiž střední školou strojař. A upřímně, ani jsem netušil, že vysokou dodělám. Jsem v rodině první vysokoškolák, takže to byl spíš takový pokus, a vyšlo to.

Dělal jsi při studiu něco navíc? Jako brigády, spolky, Erasmus, stáže…
V průběhu celého vysokoškolského studia jsem dělal strojařinu na odpoledních směnách ve fabrice, kde jsem programoval CNC stroje. Po magistrovi jsem hned odjel do Ameriky v rámci projektu „Work and Travel“ vytvořeného pro studenty, kteří chtějí cestovat a u toho pracovat. Člověk se tam přihlásí, zaplatí poplatek a oni všechno zorganizují, domluví u zaměstnavatele pohovor a zajistí vlastně tu práci. Když člověka přijmou, přidělí ho na nějakou konkrétní pozici. Já jsem dělal technickou podporu pro zábavní park. A po návratu z Ameriky jsem si začal hledat práci.

Jaká je náplň tvojí práce?
Hydrogeologie je velmi široký obor. My konkrétně v naší firmě děláme hydrogeologické průzkumy, které se zaměřují na vybudování vodních zdrojů. Jinými slovy děláme vrtané studny, kterým předchází průzkumné vrty a všechny možné zkoušky, aby se zjistilo, jestli to místo může fungovat jako studna. Mimo to děláme taky vrty pro tepelná čerpadla a likvidaci splaškových a dešťových vod pomocí navržení a realizace vsakovacích systémů. Zároveň na každý z těch vrtů vytváříme vlastní projekt a zhodnocení, potom ho schválí na úřadě a může proběhnout realizace.

Jak vypadá tvůj pracovní den na pozici hydrogeologa?
Pro mě jsou pracovní dny docela rozdílné. Část doby trávím v kanceláři, kde píšu projektové dokumentace, vyřizuju žádosti na úřad nebo vyhodnocuju zkoušky. A protože si u nás děláme krom samotných vrtů taky všechny fyzické činnosti, druhou část doby trávím venku pobíháním v montérkách. I když to nezní nic moc, je to důvod, proč je moje práce hodně různorodá. Dělám opravdu velice širokou škálu činností a taky hodně cestuju. Většinou cestuju po celé republice, takže je to kolikrát i na více dní a dostanu se na zajímavá místa. Teď nedávno jsem třeba dělal vrt v Lounech, kam se člověk z Brna asi úplně běžně nedostane, a navíc to bylo pro pivovar, takže jsem z toho měl ještě lepší pocit (smích).

Co tě na práci baví a co ne?
Baví mě, že je moje práce hodně pestrá a nesedím jen na židli u těch stejných činností pořád dokola. Na druhou stranu musíme ale pracovat za každého počasí, i když je venku třicet stupňů nebo třeba mínus deset. A to si člověk s vystudovanou vysokou školou přece jen moc nepředstavuje, že na něj bude v práci pršet a bude mrznout (smích). Ale to k tomu bohužel patří.

Jaké 3 dovednosti v práci využíváš nejčastěji?
Určitě je potřeba umět dobře komunikovat se zákazníky a s úřady. A taky je dobré mít kritické myšlení a umět plánovat, protože u nás ve firmě máme každý svoji zakázku od začátku do konce a je nutné, aby všechno klapalo.

Co bys vzkázal těm, kteří uvažují o roli hydrogeologa? Co je dobré umět a kdo se na pozici hodí?
Určitě by se člověk neměl bát pobytu venku a manuální práce. Zároveň by mu nemělo vadit trávit hodně času v kanceláři kvůli psaní zpráv apod. Já jsem vždycky přemýšlel, proč se na základce a střední tak moc píšou slohovky, a pak jsem to tady hojně využil. Tato práce je zkrátka hodně komplexní a je potřeba se toho nebát a nemít strach přijmout zodpovědnost.

Potýkáš se v práci s nějakými obtížemi, které je potřeba řešit?
Samozřejmě, že se v práci potýkám i s problémy. Nejčastěji řeším, že zamýšlený vrt nejde technicky provést tak, jak jsem ho naplánoval. Do té země holt nevidím a občas se stane, že se ty stěny vrtu bortí a je potřeba zvolit jinou dražší technologii, kterou jsme chtěli kvůli financím původně obejít. Neustále vlastně balancujeme na nějaké hraně mezi tím, aby zákazník mohl zaplatit co nejméně a my byli konkurence schopní, a zároveň tím, abychom tu práci odvedli co nejkvalitněji to jde. U vrtů se také stává, že v té zemi není voda. Proto jsou to taky průzkumné vrty, což ale spousta lidí nevidí a když si přece zaplatili, tak tam vodu mít chtějí. Proto v lokalitách, kde je vody málo, na to zákazníky upozorňujeme dopředu.