Věda je o tom být revoluční, originální a hlavně první

19. 12. 2024 Markéta Šeptunová PHARM

V rozhovoru se dočteš

  • Jak se z farmaceutky v lékárně na maloměstě dostala do výzkumu na Hebrejskou univerzitu?
  • Které dovednosti si do Izraele odnesla ze školy a které přišly až praxí?
  • A proč je svět vědy občas frustrující?

Podle čeho jsi na střední vybírala obor, kam se hlásit?
Na gymplu jsem se zajímala o přírodní vědy (biologii a chemii), ale zároveň mě fascinovala medicína. Farmacie mi přišla jako ideální spojení – praktická aplikace vědeckých poznatků s možností pomáhat lidem. Navíc mě lákalo, že tento obor nabízí široké možnosti kariérního uplatnění, což mi dávalo svobodu zkoumat různé cesty.

 O přínosu brigád mimo obor

I když tyto činnosti s farmacii nesouvisely, naučily mě spoustu důležitých životních a sociálních dovedností.

Bez popisku

O Radce

Mgr. Radka Kočvarová
LinkedIn

Radka Kočvarová je vědkyně a Ph.D. kandidátka na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, kde se věnuje výzkumu kanabinoidů a jejich vlivu na metabolická onemocnění. Během studia farmacie procestovala kus světa i díky studijním a pracovním stážím. Byla například v Litvě (studijní Erasmus), na Maltě (pracovní stáž), v Německu, Kanadě, Polsku, Íránu nebo Izraeli. Kromě vědy miluje dobrodružné cestování a má jasný plán – stát se dobrovolníkem Lékařů bez hranic jako farmaceut v krizových oblastech zasažených válkou nebo přírodními katastrofami.

Vystudovala

Dělala jsi při studiu něco navíc?
Ano, kromě studia jsem využila každou příležitost – zúčastnila jsem se studijního programu Erasmus v Litvě, pracovala v rámci stáže na Maltě a absolvovala další stáže v Německu, Kanadě, Polsku, Íránu, Izraeli a také v Česku. Zkušenosti z různých zemí mě obohatily nejen profesně, ale i osobnostně.
K tomu všemu jsem každou volnou chvilku věnovala brigádám – od číšnice, recepční ve fitku, hostesky, fotografky ve fotokoutku až po překlady textu. I když tyto činnosti s farmacii nesouvisely, naučily mě spoustu důležitých životních a sociálních dovedností.

Bylo pro tebe studium na Farmaceutické fakultě v něčem náročné?
Ve všem (smích)! Farmacie je opravdu těžký obor, který vyžaduje obrovské množství času ke studiu. Kombinace teoretických předmětů, laboratorních cvičení a praktických stáží byla extrémně intenzivní.
Studentský život u mě trochu pokulhával, protože kromě studia jsem hodně pracovala. Na druhou stranu mě tahle zkušenost naučila plánovat, multitaskovat a nevzdávat se, ani když jsem byla na pokraji vyčerpání. Bylo to náročný, ale zároveň obohacující období.

Jak vypadá tvůj pracovní den? Co tě na práci baví a co si úplně neužíváš?
Můj den většinou začíná mezi 9:00-11:00 ráno – miluji tu flexibilitu, protože si mohu plánovat svůj vlastní čas. Pracovní aktivity jsou hodně různorodé. V laboratoři se věnuji hlavně experimentům s buňkami a laboratorními myšmi. Jindy je den zaměřený na analýzu dat, diskusi s kolegy a mým školitelem nebo čtení vědeckých článků – to sice není vždy zábavné, ale pomáhá mi pochopit širší kontext a inspirovat se. Pravidelně také jezdím na mezinárodní konference (alespoň jednou či dvakrát ročně) a několikrát ročně se účastním konferencí v Izraeli. Dostala jsem i možnost vyučovat bakalářské a magisterské studenty, ale rozhodla jsem se ji nevyužít.

Čemu přesně se ve svém výzkumu věnuješ?
Zaměřuji se na to, jak látky z konopí, jako CBD a CBG, ovlivňují metabolismus jater a mohou pomoci při léčbě metabolických onemocnění. V první fázi jsem hledala správné kombinace a dávkování, teď se soustředím na odhalování konkrétních mechanismů, jak přesně tyto látky působí. Tyto poznatky jsou zásadní pro budoucí vývoj léčiv.
Kromě svého hlavního projektu spolupracuji i na dalších výzkumech, jako je prevence poškození ledvin u dětí po operacích, využití metabolických účinků halucinogenních látek nebo zlepšení kvality života a pohody hospodářských krav.

Myslíš, že tě vystudovaný obor dostatečně připravil do pracovního procesu?
Ano, určitě. Farmacie mi poskytla skvělý teoretický základ i praktické zkušenosti, které využívám každý den. Na druhou stranu, některé praktické dovednosti (jak zacházet s laboratorními myšmi nebo provádět operace na zvířatech) jsem se musela naučit až v Izraeli. To samé platí o dalších důležitých schopnostech – zvládání frustrace, efektivní čtení vědecké literatury, obhajování výsledků před kolegy nebo vedení studentů a pomocníků. Tyhle zkušenosti přišly až s praxí.

Jaké tři dovednosti v práci využíváš nejčastěji?
Kreativní řešení problémů, kritické myšlení a efektivní organizace času.

 O příležitostech v zahraničí

Ke konci stáže mi nabídl, že pokud se někdy budu chtít vrátit, ať už na další stáž, nebo na celé doktorské studium – mám u něj dveře otevřené.

Jak se zrodil nápad jít studovat Ph.D. na The Hebrew University of Jerusalem. Čím tě tato země dostala?
Začalo to během jedné přednášky z farmakognozie. Přednášející tehdy zmínil, že na Hebrejské univerzitě probíhá špičkový výzkum konopí. Začala jsem si o tom zjišťovat víc a objevila jsem, že tam funguje Multidisciplinary Center for Cannabinoid Research – největší a nejuznávanější centrum zaměřené na výzkum konopí na světě. Měla jsem před sebou volné léto a trochu našetřeno, tak mě napadlo, že bych se tam mohla pokusit dostat na stáž a učit se od těch nejlepších.
Byla to trochu šílená myšlenka – napsat vědcům z centra s tím, že bych ráda přijela a učila se. Strávila jsem hodiny psaním personalizovaných e-mailů asi deseti vědcům, ale odpověď nepřišla ani jedna. Byla jsem zklamaná, ale nakonec jsem se rozhodla to zkusit ještě jednou. Napsala jsem dalším vědcům a mezi nimi i profesoru Yossimu Tamovi.
Yossi byl mladý vědec, který se právě vrátil z postdoktorálního pobytu v USA a zakládal svou vlastní laboratoř. Odpověděl mi nadšeně – líbilo se mu, že chci přijet na vlastní náklady a přiučit se, a také to, že jsem z České republiky, kterou má velmi rád. Tak jsem sbalila krosnu a vydala se na dvouměsíční stáž. Ke konci stáže mi nabídl, že pokud se někdy budu chtít vrátit, ať už na další stáž, nebo na celé doktorské studium – mám u něj dveře otevřené. Tehdy jsem to brala jako hezkou možnost do budoucna, ale neměla jsem konkrétní plán.
V roce 2020 jsem po promoci plánovala cestovat a dát si pauzu, ale pandemie covid-19 mi tyto plány překazila. Začala jsem pracovat jako farmaceutka v lékárně na maloměstě, což mě bavilo, ale věděla jsem, že to není něco, co bych chtěla dělat dlouhodobě. V té době jsem si vzpomněla na nabídku od Yossiho a rozhodla se mu napsat. Přijetí na Ph.D. studium šlo překvapivě rychle – Yossi si za ty roky získal respekt i vliv na univerzitě, takže jsme přeskočili většinu byrokratických kroků. Kvůli pandemii jsem do Izraele dorazila až na konci roku 2020, kdy se konečně otevřely hranice pro držitele víz. Na začátku svého Ph.D. programu jsem dostala několik projektů a mohla jsem si vybrat, který mě bude nejvíc bavit a mít největší potenciál. Nakonec jsem si vybrala výzkum, jak různé látky obsažené v konopí ovlivňují metabolismus jater a mohou pomoci při léčbě metabolických onemocnění.
Dnes, po více než čtyřech letech v Izraeli, vím, že jsem se rozhodla správně. Izrael mě uchvátil nejen svou vědeckou dynamikou, ale i kulturou, která spojuje tradici s moderními technologiemi. Vědecké prostředí je tady velmi otevřené, neformální a zaměřené na spolupráci.

Proč jsi se rozhodla pro výzkum konopí? V čem je tato rostlina výjimečná?
Konopí je fascinující rostlina s unikátní kombinací aktivních látek, které mají obrovský potenciál ovlivnit léčbu širokého spektra onemocnění – od psychických poruch přes chronické bolesti až po metabolická onemocnění. I přesto, že se o konopí mluví už dlouho, je vědecký výzkum v této oblasti teprve na začátku, což otevírá prostor pro revoluční objevy. Možnost podílet se na odhalování mechanismů, kterými konopí působí na lidský organismus, a přeměňovat tyto poznatky v konkrétní terapeutické aplikace, je nejen výzvou, ale i příležitostí, jak přispět medicíně zcela novým způsobem.

Co bys vzkázala těm, kteří uvažují o roli vědce*kyně? Co je dobré umět a kdo se na pozici hodí?
Nebojte se zkoušet nové věci, protože jedině tak zjistíte, co vás baví a kam chcete směřovat. Učte se jazyky, hlavně angličtinu – ta vám otevře obrovské množství dveří.
Věda vyžaduje zvědavost, vytrvalost a ochotu se učit, ale také schopnost vyrovnat se s frustrací. Mnoho experimentů nevyjde napoprvé, často musíte věci opakovat nebo se vypořádat s negativními výsledky – což znamená, že je vše správně, ale hypotéza se nepotvrdila, nebo nevidíte žádný rozdíl mezi experimentálními skupinami. Někdy se dokonce stane, že jiná vědecká skupina publikuje přesně to, na čem jste pracovali, a vy musíte svůj projekt od základů změnit. Věda je o tom být revoluční, originální a hlavně první. Na druhou stranu je neuvěřitelný pocit, když jako první člověk na světě objevíte něco důležitého. Máte uznání od prestižních vědců, kteří vám gratulují, přichází za vámi na konferenci s nabídkami spolupráce nebo sdílejí nápady, jak váš projekt posunout dál.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info