Kam jsi chodil na střední školu?
Na Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše.

Co nebo kdo tě ovlivnil při rozhodování, na jaký obor na vysokou si podáš přihlášku?
Od mala jsem hrál baseball a v době, kdy jsem se rozhodoval na jakou vysokou školu půjdu, jsem již trénoval děti v našem klubu. Snad mi to i šlo, a proto jsem si řekl, že vést děti ve škole jako učitel je do určité míry podobné.

Bylo pro tebe studium na sportovce v něčem náročné?
Dost jsem musel ve volném čase trénovat bruslení, ale to je jen taková moje drobnost, co si pamatuji. Jedničkář jsem ale nebyl (smích).

Přemýšlel jsi v průběhu studia, že bys obor změnil, nebo jsi cítil, že ses trefil hned napoprvé?
Neměnil bych. Ani během studia. Zpětně rozhodně vím, že to bylo to nejlepší, co jsem mohl udělat. Tento rozhovor děláme v době, kdy médii rezonuje téma platů učitelů, a to je snad jediný trn v patě, který role učitele má.

Na co ze svých vysokoškolských studií rád vzpomínáš?
Budu trošku sentimentální, ale myslím, že člověk, který se živí tím, co ho baví, má opravdu štěstí. Pokud je u toho obklopen stejně smýšlejícími „open minded“ studenty i profesory, tak je šťastný dvojnásob. Jo a potkal jsem tam svou budoucí ženu, což je na tom úplně nejlepší (smích).

Vyjel jsi v průběhu studia na studijní nebo pracovní stáž? Případně, měl jsi nějaké praxe/brigády?
Během studia jsem nevyjel nikam a byla to chyba. Naštěstí jsem cestoval hodně jinými způsoby, ale všichni, kdo toto čtete a máte tu možnost, tak neváhejte. Letos jsem byl na týdenní stáži skrz Fakultu sportovních studií v Norsku. Můžu jen doporučit. Cestování otevírá oči.

Jak bys popsal svůj běžný pracovní den? Co vše dělá učitel tělesné výchovy?
Neučím pouze tělesnou výchovu nicméně to, co je zásadní pro učitele TV je zásadní pro všechny učitele. Vy děláte klima třídy, vy utváříte jejich osobnost v hodně zranitelném věku, vy máte vliv na to, jakou budou mít do budoucna chuť se dále učit. Můžete mít dokonalý zásobník cviků, dokonale připravenou hodinu, ale nakonec je vždy nejdůležitější, jestli si najdete čas promluvit s dětmi po jednom nebo ve skupince z očí do očí a probrat s nimi jejich problémy a radosti.

Jaké dovednosti na tvé pozici nejčastěji využíváš, a naopak, jaké dovednosti cítíš, že ti chybí?
Dovednosti, které využívám a zároveň se v nich snažím zlepšovat, jsou autenticita a empatie. Snažím se být empatický a vnímat co děti baví a nebaví a podle toho klidně zaimprovizovat. Pokud člověk není autentický a hraje si před dětmi na něco, co není, tak to děti poznají a stejně vám to „nezbaští.“

Myslíš, že tě vystudovaný obor dostatečně připravil do pracovního procesu?
Připravil mě nejlíp, jak uměl. Pokud ale nechcete zamrznout na místě, je důležité se stále učit. Myslím si taky, že víc hodin praxí pro studenty je krok správným směrem.

Co ti přijde na tvé pozici nejnáročnější? A co tě naopak nabíjí/naplňuje?
Nejnáročnější je administrativa. Kvanta papírů, o kterých ani nemám jistotu, že je někdo na úřadech čte. Učitel má v první řadě pracovat s osobností žáka a učit – ne vyplňovat papíry. Šťastní učitelé jsou ti, kteří mají podporující vedení. Jsou to spojené nádoby. Skvělé vedení rovná se šťastní učitelé, a to se dále rovná šťastní žáci. Já to štěstí na školní kolektiv mám.

Jak bys definoval ideálního kandidáta na pozici učitele*ky tělesné výchovy? Jaké by měl mít vlastnosti?
Jak jsem říkal, musí být empatický a autentický. Pořád dokola slyšíme názor, že by měl učitel umět děti nadchnout. To je pravda, ale jak? No musí vás to bavit, pokud ne, jsou vám přípravy k ničemu.

Zpětně, v čem vnímáš, že bylo studium na MUNI pro tvůj profesní nebo i osobní život zásadní?
Troufám si tvrdit, že jsem začal věci vnímat v širším spektru.

Co bys vzkázal budoucím nebo současným studentům MUNI?
Určitě se někdy bohužel setkáte s poznámkou, kdy vám někdo řekne, že máte prázdniny a plno peněz. A vy jen s otevřenou pusou koukáte, jestli to dotyčný myslí vážně? Vykašlete se na ně. Data pro to, že vzdělávání je náročné a zároveň jedno z nejdůležitějších povolání pro budoucí rozvoj ekonomiky a udržení demokracie, jsou. Děláte dobře, že jdete učit.

Jaké jsou tvé kariérní plány nebo sny?
Nepřemýšlím v této rovině. Prostě se snažím dělat dobře to co dělám v daný moment a nevím, kam mě to zavede.