Podle čeho jsi vybíral obor na vysoké škole?
Velký vliv na mě měl můj učitel chemie na gymnáziu, pan magistr Mudrák. Byl to super člověk – hrozně chytrý a zároveň použitelný i v praktickém životě. Díky němu jsem získal poměrně velké nadšení do chemie, hlavně té anorganické, protože s organikou se na gymplu setkáte jen okrajově. Bavil mě ale i zeměpis, tak jsem začal přemýšlet, jak tyhle dva obory propojit.
Přihlášky jsem si podal na více oborů – například na biochemii nebo anorganickou chemii na Vysokém učení technickém v Brně. Mám za to, že jsem byl přijatý úplně všude. Nakonec jsem si ale vybral geologii mimo jiné i proto, že fakulta byla v docházkové vzdálenosti od mého domu, na což jsem byl zvyklý už od školky (smích). Nevím, do jaké míry to bylo úplně šťastné rozhodnutí, každopádně geologie jako taková byla supr obor. Ale není úplně vhodný, pokud chcete dělat výhradně kancelářskou práci.

Dělal jsi při studiu něco navíc?
Geologie určitě nepatří mezi nejnáročnější obory. Jako v každém oboru, tak i v geologii se najdou předměty, které jsou lehčí, i takové, které dají zabrat, ale rozhodně to není medicína ani raketové inženýrství. Nechci tím obor nijak shazovat – některé jeho části jsou opravdu složité – ale obecně jsem měl při studiu dost času věnovat se pravidelně i brigádám. Dělal jsem všechno možné – od úklidu domů, přes práci na stavbě až po přípravu marketingových materiálů. Vesměs to ale byly věci mimo obor. Až během doktorského studia jsem v roce 2017 nastoupil do Laboratoře mechaniky zemin a hornin ve firmě GEODRILL, takže se dá říct, že jsem konečně začal pracovat v oboru. I když to pořád nebylo nic světoborného a svým způsobem jsem tam byl takový pohůnek. V této firmě jsem pracoval zhruba 8 měsíců, ale jeden z měsíců jsem strávil na Slovensku v Dobšiné, kde jsme s dalšími spolužáky z fakulty pomáhali pomocí geofyzikálních metod hledat ložiska kobaltu pro australskou firmu Aston Minerals, tehdy European Cobalt.
Poté, ještě stále na doktorátu, jsem měl tři roky pracovní stáž na plný úvazek jako výzkumný pracovník pro Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany na Odboru jaderné ochrany, kde jsem se podílel na několika projektech. Jedním z nich, o kterém je i moje dizertační práce, byl projekt Ostrava, kde jsme monitorovali radiaci u výpustí důlních vod z uhelných dolů. Dalším byl projekt na měření radiace pomocí velkého dronu, který byl schopen nést několika kilový gama spektrometr. Na toto téma jsem později publikoval i článek. Tento dron byl využíván například k monitoringu radiace na příbramských uranových haldách a dříve také na monitoring radiace podložních vrstev dálnice v okolí Příbrami, kde byl použit haldový materiál.

Kde a na jaké pozici pracuješ nyní?
Už čtyři a půl roku pracuji jako specialista na hluk a vibrace ve firmě Ecological Consulting. Věnuji se zakázkám týkajících se přípravy velkých liniových staveb – železnic, silnic nebo dálnic, ale i menším, jako jsou obchodní centra a bytové domy. Pro získání stavebního povolení je mimo jiné nutné vypracovat i hlukovou studii s navrženými protihlukovými stěnami nebo jiným protihlukovým opatřením. Součástí je většinou i měření hluku v současném stavu.

Jak byl popsal své pracovní dny v horizontu týdne nebo měsíce?
Mé pracovní dny jsou hodně různorodé a do práce a z práce mohu přicházet a odcházet téměř kdy chci. To mi trochu nabourává režim a kazí disciplínu, kterou doufám získám zpět na dobrovolném vojenském cvičení, na které jsem se přihlásil.
Moje práce začíná tím, že dostanu vytyčený rozsah stavby a jako první si vytipuju objekty, které budou nejblíže rekonstruované/plánované komunikaci nebo železnici. V té chvíli se ze mě stává takový podomní prodejce (smích), protože vyjedu do dané lokality a zvoním na nejbližší rodinné domy s tím, že jim na 24 hodin umístím na zahradu před okno obytné místnosti měřák na hluk a kameru. Druhý den si jedu měřáky vyzvednout. V kanclu si data stáhnu a pak je poměrně složitě zpracovávám ve specializovaných programech. Na základě těchto dat si nastavuju 3D výpočtový model pro výhledový stav po rekonstrukci a rozhoduji o umístění protihlukových stěn.
Když to shrnu, čtyři až šest dnů v měsíci jezdím po výletech po celé republice a měřím a zbytek času trávím v kanceláři výpočty a prací na finální hlukové studii, což je dokument, který investorovi říká, proč a kde musí nebo nemusí postavit stěny.

Jaké tři dovednosti v práci využíváš nejčastěji?
Zodpovědnost, pečlivost a práci s Microsoft Excel. Ať už budete pracovat v kanceláři nebo ve vědě, Excel se vám bude hodit vždy. Je to naprosto klíčový nástroj – a pokud vás na nějakém oboru práci s tímto tabulkovým procesorem nenaučí, je to obor naprd.

Máš pro studenty nějakou radu?
Vždycky jsem záviděl lidem, kteří měli od dětství sen, že budou kosmonauty, raketovými inženýry nebo třeba popeláři. Já to takto bohužel nikdy neměl. Proto, pokud také tápete, doporučuji si vybrat co nejuniverzálnější obor. Některé obory jsou spíše koníčky, a ne všechny obory z vás udělají milionáře. Jako zaměstnanci se z vás milionáři ale stejně většinou nestanou, takže dokud jste mladí, podnikejte. Zkuste si rozjet něco svého.
Já mám sice z geologie doktorát, ale jako geolog nepracuji. K výkonu mého současného povolání je potřeba znalost Excelu, jistá míra počítačové gramotnosti a zručnosti při práci s měřicí technikou a například i orientace v mapách. Titul není vždycky potřeba, ale je vizitkou toho, že jste schopni dotáhnout věci do konce.

Na závěr otázka na odlehčení (smích). Co si myslíš o magických vlastnostech, které se přisuzují kamenům?
Určitě nikomu nebudu brát přesvědčení o tom, že křemen ho nabije energií a křišťál mu změní strukturu vody. Já jsem hodně logicky a vědecky založený člověk, takže si myslím, že kdyby to byla pravda, už bychom to dávno byli schopni měřit. Umíme změřit elektromagnetické síly, radiaci nebo vibrace, které člověk není schopen zachytit ani svými smysli. Samozřejmě jsou kameny, které „září” – například já mám doma minerály uranu, ale toto záření bych doma lidem úplně nedoporučoval (smích). Jsou i kameny, například sádrovec, který je dobrým hnojivem pro růže a vinnou révu v půdě s nízkým obsahem vápníku a síry. Ale síla kamenů je spíše placebo efekt. Což je i tak úžasné, protože účinnost placeba je u některých jedinců dost vysoká.