Podle čeho jsi vybírala obor na vysoké škole?
Vždy mě bavilo psaní a politika, takže mé kroky směřovaly právě na dvouobor na Fakultu sociálních studií. Kdybych se na gymplu víc učila chemii a biologii, možná by toto studium mělo větší konkurenci. Ale nelituji (smích).

Dělala jsi při studiu něco navíc?
Jak vidím u studentů, kteří se hlásí na zkušenou k nám, sbírání pracovních zkušeností už při škole je takový standard a možná i povinnost. Stejně tak Erasmus. Naši stážisté dokonce často absolvují celé studium (většinou to magisterské) na zahraniční škole. Já jsem takto byla v Berlíně studovat politickou komunikaci přes německý program GFPS a mrzelo mě, že nemůžu zůstat déle než půl roku. Co se stáží týče, velká škola pro mě byla povinná praxe na Žurnalistice, kterou jsem absolvovala v brněnské MF Dnes. Mimo to jsem byla například v PR agentuře Bílý Medvěd. A nakonec u TOP 09. Tato stáž pak ovlivnila veškeré mé další pracovní cesty. Z brigád jsem si odnesla cenné zkušenosti například z prodeje zmrzliny, též doporučuji (smích).

Jak vypadá tvůj den v pozici politické marketérky? Co tě na pozici baví a co ne?
Otevřu mail, projdu monitoring a sociální sítě, zaktualizuji publikační plán. Vedle denní komunikace řešíme samozřejmě i tu dlouhodobou včetně různých projektů a kampaní, za které jsem také zodpovědná. Každý den jsem v úzkém kontaktu se svým týmem a samozřejmě i mým šéfem, poslancem Evropského parlamentu Luďkem Niedermayerem. Spolupracuji ale i s TOPkou nebo frakcí Evropské lidové strany, jíž je pan Niedermayer v Evropském parlamentu členem. Dělám analýzy a navrhuji, jak se posunout dál. Je to různorodé, což mě baví. Politická komunikace každopádně nikdy nespí. Už jsem si na to zvykla, ale mimo e-mail chodí zprávy pořád také přes WhatsApp. Takže často pak nestíhám odepisovat kamarádům na Facebooku, za což se omlouvám.

Jaké 3 dovednosti v práci využíváš nejčastěji?
Analytické myšlení, plánování, copywriting.

Co bys vzkázala těm, kteří uvažují o roli strategie a komunikace? Co je dobré umět a kdo se na pozici hodí?
Je dobré být zvídavý a rozumět prostředí, ve kterém chcete působit. Tudíž doporučuji vyzkoušet si různé pozice. Díky tomu se postupně i dobře naučíte řemeslo. A samozřejmě pracovat s daty a umět prioritizovat. Moje práce je hodně o přemýšlení, kladení otázek, ale i spolupráci v týmu. A k tomu je vždy fajn i trocha diplomacie a hodně empatie.

Sociální sítě jsou v poslední době vnímány často jako nepřátelské prostředí. Jak se s hejty nebo negativní komentáři při své práci vyrovnáváš ty?
Nemíří přímo proti mně, takže dobře (smích). Ale ne, vážně. Protože tuto práci dělám přes deset let, komentáře mě už prakticky nerozhodí. Také často nemají mimo hejt žádný obsah (smích). Škoda jen, že vytěsňují ty pozitivní. O to víc si cením komentujících, kteří se i tak do diskuze zapojí.

Jak často jsi jezdila do Bruselu nebo Štrasburku? Jaká tam byla pracovní atmosféra ve srovnání s Českem?
Práce v Evropském parlamentu se hodně odvíjí od programu jednotlivých europoslanců. Můj šéf bývá v práci často i 12 hodin denně. Já pracuji z Česka. Dřív jsem cestovala do Bruselu, a hlavně Štrasburku každý měsíc, ale to se po covidu a díky mým dětem změnilo. Jsem vděčná, že i tak to funguje. Práce se sama neudělá, v tom určitě není rozdíl mezi Bruselem nebo Brnem. Každopádně to vysoké tempo je v Bruselu patrné. Nemám ale takový přehled, abych práci v Česku a Bruselu paušalizovala.