
Aktuality ze světa geologie
Chceš vědět o akcích a novinkách v oblasti geologie? Sleduj web Ústavu geologických věd. Najdeš tam třeba i výčet aktivit pro veřejnost a můžeš mít virtuální prohlídku geoparku.
V rozhovoru se dočteš
Podle čeho sis vybíral obor na vysoké škole?
Můj výběr vycházel v podstatě z toho, co bylo mým koníčkem od malička. Jako malý jsem vyrůstal v pokoji, kde jsem z okna každý den pozoroval nedaleký činný vápencový lom. Neživá příroda a vlastně vše pod zemí mě přitahovalo, a tak jsem postupně začal lom navštěvovat a nacházel první krystalky různých minerálů, což bylo možná to, co ve mně probudilo tak trochu straku (smích). Zatoužil jsem ty minerály sbírat a začalo mne i zajímat, jak ty minerály a krystaly vznikají, a tak pro mě vlastně nebyla jiná cesta než jít studovat geologii.
Ty jsi šel studovat geologii dvakrát. Jak se to stalo?
Když jsem poprvé studoval, po třech letech jsem musel studium z vážných rodinných důvodů přerušit. Osud mě tenkrát zavál do jiných směrů, začal jsem pracovat v reklamě a marketingu. Asi po osmi letech, v roce 2000, jsem si ale uvědomil, že to není to, co by mě v životě opravdu naplňovalo. Finančně to bylo fajn, ale peníze nejsou všechno, a proto jsem se rozhodl, že se vrátím ke své vášni a geologii si dostuduju. A protože jsem za těch X let samozřejmě všechno zapomněl, nastoupil jsem na řádném bakalářského studia.
O příležitostech díky aktivitě navíc
„Takhle jsem se dostal třeba k projektu, který se věnoval výzkumu sedimentárních rostlin devonského stáří.“
Mgr. Petr Gadas, Ph.D.
LinkedIn
Petr Gadas pracuje jako odborný pracovník na Ústavu geologických věd PřF MU v Brně. Výzkumu minerálů a hornin se začal intenzivně věnovat po ukončení magisterského studia současně s prací na doktorátu. Jeho pracovištěm se stala Laboratoř elektronové mikroskopie a mikroanalýzy. Po úspěšném ukončení doktorského studia se kromě výzkumu začal věnovat i výuce ve svém oboru a vedení bakalářských a magisterských prací. Později navázal spolupráci s archeologickou obcí a rozvíjí výzkum i v oboru petroarcheologie. Kromě odborné a pedagogické činnosti se věnuje i popularizaci geologie.
Profese: Geolog
Dělal jsi při studiu něco navíc? Jako brigády, spolky, Erasmus, stáže…
Když jsem studoval, těch možností Erasmu a cestování pro studenty ještě moc nebylo, což je mi z dnešního pohledu trošku líto a všem studentům to moc doporučuju. Na brigády jsem samozřejmě chodil, život něco stojí a bez peněz to zase úplně nejde, byly to ale spíš brigády mimo obor, jako v bistru, kuchyni apod. Mimo to jsem ale třeba taky pomáhal některým kolegům, tenkrát, pro mne, pánům profesorům, kteří měli různé projekty a potřebovali pomoct. Takhle jsem se dostal třeba k projektu, který se věnoval výzkumu sedimentárních rostlin devonského stáří. Ty často obsahují takový specifický druh fosilie, která je tak malinká, že je na ni potřeba mikroskop. A tyto drobné fosilie jsem kolegovi pomáhal separovat z hornin a on pak podle druhu té fosilie vyhodnocoval, jakého je ta hornina stáří a původu. To byla moc zajímavá zkušenost.
V čem tvoje práce na pozici výzkumníka geologa spočívá?
Já se věnuji hlavně mineralogii a petrologii, takže s kolegy zkoumáme vzorky hornin a minerálů. Tím, že nejsem akademický pracovník, věnuji se především výzkumu, interpretaci výsledků analýz z různých metod, jejich prezentaci formou odborných publikací nebo na konferencích atd. Mojí hlavní náplní je ale obsluha zařízení, kterému se říká elektronová mikrosonda. Pomocí ní zkoumáme minerály pod elektronovými paprsky a snažíme se zjistit, z čeho se skládají a jak jsou v nich rozmístěny chemické prvky. Hledáme tam vlastně příběh, kterým ten minerál či hornina prošly. Naším cílem není jen minerál popsat, chceme taky zjistit, proč ho takhle příroda namíchala. A mimo výzkum se zabývám i přednášením studentům, zejména v oborech, kterými se zabývám i odborně, případně s ním nějakým způsobem souvisí, vedu například i kurz věnovaný meteoritům, impaktním procesům, tektitům nebo kurz o přírodních sklech, o něž je mezi studenty velký zájem, a to mně opravdu moc těší.
Jak vypadá tvůj pracovní den na pozici výzkumníka v geologii?
Já mám každý den jiný. Tím, jak je tato práce pestrá, není jeden den stejný jako druhý. V průběhu prázdnin, kdy není výuka, mám dost času na vlastní výzkum, snažím se dotáhnout činnosti, které jsem nestihl v průběhu semestru, jako dokončení článků, zpracování výsledků analytických prací atd. V průběhu semestru se věnuji výuce a inovaci přednášek, protože poznatky samozřejmě přibývají a člověk nemůže mít deset let stejnou přednášku. A jinak se snažím věnovat taky aktivitám spojeným s prezentací našeho Ústavu geologických věd veřejnosti, takže navštěvuju základní a střední školy, kde jsem jako geolog prezentoval vlastní profesi například v rámci projektu Den pro školu. To bylo hrozně fajn, akorát hodně časově náročné.
Co tě na práci baví a co ne?
Baví mě jednoduše objevovat, což je asi podstata vědy jako takové. Rád získávám nové poznatky, přicházím na nové souvislosti a konzultuju nové objevy s kolegy. Baví mě i aktivity pro veřejnost. Chodí k nám na exkurze třeba jedna paní učitelka každý rok s jinou třídou, což je pro mě potěšující, když vidím, že zájem o neživou přírodu mezi žáky a studenty stále je. Taky tu máme dobrý kolektiv, a to je pro mě hrozně důležité. Potřebuju vnímat takovou tu prostou lidskou laskavost mezi lidmi a kolegy a těšit se ráno po probuzení do práce. A co mě nebaví, no, to asi slýcháte často, prostě narůstající administrativa (smích). Holt doba se mění a zvyky a potřeby s ní, a člověku nezbyde nic jiného než se přizpůsobit.
Jaké 3 dovednosti v práci využíváš nejčastěji?
V geologii je dobré nebo spíš nutné ovládat základní dovednosti v matematice a chemii. Ať si říká, kdo chce, co chce, bez nich to tady prostě nejde. Důležité je taky analytické myšlení, schopnost hledat souvislosti mezi fakty a daty, aby člověk pak mohl vymyslet a sepsat ten příběh a umět jej prodat formou odborných publikací nebo na konferenci. A poslední je kritické myšlení, protože ve vědě je potřeba mít stále trochu ty pochyby a nevěřit všemu, co si kde přečtu nebo kde uslyším.
O volbě profese
„Vzkázal bych každému, ať nehledí jenom na finanční profit a jde si za tím, co ho baví, co ho přitahuje. Spojení koníčku se zaměstnáním je prostě úžasné, člověk se pak opravdu do práce těší.“
Co bys vzkázal těm, kteří uvažují o roli výzkumníka v geologii? Co je dobré umět a kdo se na pozici hodí?
Vzkázal bych každému, ať nehledí jenom na finanční profit a jde si za tím, co ho baví, co ho přitahuje. Spojení koníčku se zaměstnáním je prostě úžasné, člověk se pak opravdu do práce těší. Studium geologie navíc přináší spoustu skvělých možností, například co se týká cestování. Jako geolog se musíte pohybovat v terénu, ať už u nás nebo v zahraničí a poznávat, z čeho ty skály, po kterých chodíte, jsou a jak vznikly. Člověk se tak podívá do míst, kam by se jinak nedostal, já měl možnost navštívit několik zemí v jižní a severní Americe nebo Madagaskar. Geologie tak otvírá člověku obzory a je prostě úžasná. A možná bych i zmínil, že geologie v člověku svým způsobem tak trochu budí i pokoru k naší planetě, když si uvědomí, jak se v geologické době proměňovala a stále proměňuje a jak si toho člověk za svůj relativně krátký život většinou ani nemůže všimnout.
Je nějaké zajímavé místo, kam ses pracovně podíval a které ti utkvělo v paměti?
Největší dojem ve mně zanechala asi Brazílie, kde jsme byli na odborné konferenci a na několika exkurzích. Je to strašně barevná země ve všech ohledech, nejenom co se týká geologie, ale taky kultury, jídla a dalších oblastí. A také veselých lidí.
Mgr. Magdaléna Zedníčková | Datová analytička
Mgr. David Kovář, Ph.D. | Biochemik