Podle čeho sis vybíral obor na vysoké škole?
Když jsem chodil na gympl v Uherském Hradišti, vybírali jsme si některé předměty podle toho, z čeho budeme maturovat a čemu se chceme dál věnovat. Já jsem už tenkrát věděl, že nechci příliš moc pracovat s lidmi vytvořenými systémy (např. ekonomie, Informační technologie) a chci jít spíš přírodním směrem, proto jsem si vybral biologii. Bakalářské studium bylo zaměřené obecně na zoologii i botaniku a na magisterském studiu jsem si jako specializaci zvolil zoologii.

Dělal jsi při studiu něco navíc? Jako brigády, spolky, Erasmus, stáže…
V průběhu bakaláře a magistra jsem se věnoval jen učení a na doktorátu chodil na brigádu přes Agenturu ochrany přírody a krajiny České republiky. V rámci ní jsem jeden rok mapoval suchozemské plže ve dvou určených lokalitách. V průběhu doktorátu jsem byl taky na dva měsíce na Erasmu v Německu, kde jsem se naučil něco navíc o broucích. Erasmus na doktorátu se liší od těch na bakaláři, protože už si musíš vytipovat konkrétního odborníka někde na univerzitě nebo vzdělávacím institutu, který se zabývá podobným tématem jako ty, aby ses rozvinul v tom, v čem potřebuješ. V rámci doktorského studia je u nás taky povinnost absolvovat alespoň jednu prezentaci v angličtině na mezinárodní konferenci. Já jsem přednášel na jedné konferenci v Londýně a jedné evropské konferenci konané online kvůli epidemii covidu, a pak dvakrát na české konferenci v rámci Zoologických dnů.

Jaká byla tvoje cesta k pozici vedoucího útvaru krmiv?
Moje práce není pro vystudovaného zoologa úplně typická, většinou dělají zoologové spíš kurátory, jako kurátora kopytníků, savců atd. Já jsem vlastně na stejné úrovni jako kurátoři, akorát dělám pozici krmiváře. A ty dělám proto, protože když jsem dokončoval doktorát, potřeboval jsem si k tomu už najít nějakou práci a zrovna sháněli někoho tady na přípravně. Vedoucí krmiv za sebe hledal zástup, někoho schopného a zodpovědného, komu může předat objednávky a činnosti související s vedením. Tak jsem nastoupil a líbilo se mi tu, dokonce jsem se tu práci zvládl naučit mnohem dřív, než předpokládal. A tak mi byla svěřena důvěra to tady vést.

Jaká je náplň tvojí práce?
Mojí hlavní činností je neustálá komunikace, a to s lidmi v zoo, s chovateli a s dodavateli kvůli objednání krmiva. V zoo máme desítky dodavatelů a komunikuji s nimi více méně jenom já. Pro představu, za měsíc udělám třeba sedmdesát objednávek, takže průměrně v pracovní den dojedou třeba čtyři dodavatelé s krmením. Krmení je potřeba opravdu hodně, jen obyčejná mrkev udělá třeba tunu za měsíc. Teď nám lidi darovali nějakou zeleninu, například včera jsme si jeli pro 500 kilo cuket, takže komu můžeme, hrneme cukety (smích). A mimo to mám taky třeba vlastní myšárnu, kde množím myši a potkany na krmení, což dokáže zoo ušetřit kolem dvou set tisíc ročně

Jak vypadá tvůj pracovní den na pozici vedoucího útvaru krmiv?
Moje dny jsou různé, stejně jako týdny. Moje povinnost je taky kromě objednávek udělat každý měsíc uzávěrku a inventuru, takže třeba poslední týden v měsíci procházím celé sklady a počítám, kolik čeho máme. Taky se liší zimní a letní krmné dávky a je potřeba neustále něco upravovat, protože jakmile se třeba narodí mládě nebo jde nějaké zvíře na transport, je potřeba mu podle toho upravit krmení. Touhle dobou se chystám vzít k sobě nového člověka a ten se toho bude muset v rámci výdeje krmení naučit opravdu hodně.

Co tě na práci baví a co ne?
Zjišťuju, že mě na této práci baví úplně všechno (smích). Baví mě i ta inventura, to neustálé počítání. Rád vidím, co jsem všechno už vydal, že všechno odpovídá, a můžu si tak zrekapitulovat celý měsíc. Nebaví mě omezený rozpočet, do kterého se nemůžu vejít. Jak jsou teď všude mláďata, jsem trochu nervózní, protože tím musíme zvířatům zvednout krmné dávky, a tím se nevejdu do rozpočtu.

Jaké 3 dovednosti v práci využíváš nejčastěji?
Využívám logistiku a nepřetržité plánování si všeho, musím totiž rozplánovat krmení tak, abych pokryl spotřebu daného krmení do dalšího závozu a zároveň, aby byla ve skladu pořád rezerva, ale taky abych měl dostatek skladovací kapacity pro všechny položky, což je velký problém typicky u mrazáku. Taky využívám komunikační dovednosti, neustále musím totiž komunikovat se zaměstnanci zoo nebo s dodavateli. A poslední je asi fyzická zdatnost, moje práce je hodně fyzicky náročná.

Co bys vzkázal těm, kteří uvažují o roli zoologa? Co je dobré umět a kdo se na pozici hodí?
Vzkázal bych jim, ať do toho jdou. Biologie je skvělá, je velice komplexní a vždycky se najde něco nového a zajímavého, co se o zvířatech dozvím. Nedávno jsem se například dozvěděl, že když Tinamy krmí svá mláďata, krmí je z části i svým trusem, aby jim nastartovali mikroflóru. Je to vlastně takové, jako když sledujete nějaký přírodovědný kanál v televizi. Moje žena, která nemá biologické vzdělaní, začala v zoo taky pracovat, často se dostala ke komentovaným krmením, propagaci chovaných druhů a speciálním prohlídkám v zoo a teď o těch našich zvířatech ví víc než já a je z toho strašně nadšená, a já to mám úplně stejně.

Chtěl by sis v budoucnu vyzkoušet i jinou pracovní oblast tady v zoo?
Chtěl, můj vedoucí pořád tak nějak počítá s tím, že se jednou vrátí na pozici krmiváře a uvolní se tak další místa. Já bych pak chtěl dělat kurátora kopytníků, ti jsou mi jako zvířata nejsympatičtější. Měli jsme tady třeba losa, kterého jsme letos v únoru přesouvali do jiné zoo, a to bylo tak nádherné zvíře, podle mě nejkrásnější zvíře v celé zoo! Ale od krmiv zároveň nespěchám, baví mě to tu. Akorát jsem trochu nervózní z toho, kde to všechno jednou skončí, když vím, jaké množství surovin se objednává a spotřebovává jen pro naši zoo a když si představím, kolik toho musí být celosvětově, tak to musí být síla.

Věnuješ se zvířatům i mimo práci?
Věnuju, mám dvě kočky a jsou to moji miláčci. Jeden je Lucifer, to je taková pouliční směska, toho mám od svojí babičky. Má asi sedm kilo, ale není tlustý, je jen dobře živený, je to prostě macek. Postupně jsme ho dopárovali s Mainskou mývalí kočkou jménem Ila, ta je taky velká a skoro celá bílá s huňatým hnědým ocasem. Naučil jsem si je perfektně, jsou napůl venkovní a napůl domácí. Když přijdu z práce, vypustím je na zahradu, Ila se z ní nevzdálí a Lucifer max o jednu nebo dvě zahrady. A když přijdu na zahradu, zavolám na Lucifera: „Lucifere pojď, jdeme!“ a on jde sám jak pejsek až dovnitř (smích).