Jak se rozhodnout?
Trápíš se s výběrem vysoké školy? Nebo je před tebou nějaké jiné rozhodnutí, se kterým si nevíš rady? Využij služeb Kariérního centra MUNI. Naši konzultanti ti pomůžou jak se studijním, tak s pracovním nasměrováním.
V rozhovoru se dočteš
Kam jsi chodila na střední školu?
Dlouho jsem nevěděla, čím bych v životě chtěla být. Hodně mě to táhlo k dětem a všichni mi říkali, že bych byla dobrá učitelka. Nakonec mě ale odradila vzdálenost a představa bydlení na internátu, a tak jsem se rozhodla pro gymnázium. Dodnes tohoto rozhodnutí nelituji. Získala jsem všeobecný přehled, který je v životě důležitý.
O nejistotě při výběru vysoké školy
„Musím ale přiznat, že ani po střední škole jsem si nebyla jistá, čím bych chtěla být.“
Mgr. Vendula Kocandová
LinkedIn
Vendula Kocandová pracuje jako Data Manager v týmu Biostatistiky v Mezinárodním centru klinického výzkumu (ICRC) ve Fakultní nemocnici u sv. Anny (FNUSA) v Brně. V rámci své práce poznává různé lékařské obory a pracuje na zajímavých výzkumných projektech, o kterých se jí během studia ani nesnilo. Ve svém volném čase ráda cestuje, čte knihy nebo chodí na lekce Cardio boxu.
Profese: Data manažerka
Co nebo kdo tě ovlivnil při rozhodování, na jaký obor na vysokou si podáš přihlášku?
V tomto ohledu jsem měla neskutečnou volnost. Rodiče chtěli, abych si vybrala to, co mě bude bavit. Musím ale přiznat, že ani po střední škole jsem si nebyla jistá, čím bych chtěla být. Zkoušela jsem přihlášku na Práva a Psychologii, prestižní obory, kam se každý rok hlásí nejvíce studentů (smích). Záložní přihláškou byla kombinace Žurnalistiky a Sociologie. Knihy jsou mojí vášní už odmalička, psaní mě vždy bavilo a Sociologie mi zněla zajímavě. Jelikož se mi nepovedly TSP, skončila jsem u třetí možnosti.
Přemýšlela jsi v průběhu studia, že bys obor změnila, nebo jsi cítila, že ses trefila hned napoprvé?
Přemýšlela jsem o tom první semestr. Chtěla jsem ještě jednou vyzkoušet Práva s tím, že přípravě na přijímačky budu věnovat ještě více času. Jenže skončilo první zkouškové, které jsem bez problému zvládla, a tak nějak jsem si po náročném studiu na gymnáziu zvykla na pohodlnost a více volného času. Přihlášku už jsem tedy nepodala a pokračovala dál na Fakultě sociálních studií (FSS).
Bylo pro tebe studium na FSS v něčem náročné?
První výzvou pro mě byly praxe na Žurnalistice, které trvaly celý pátý semestr v rozsahu klasického plného úvazku. Byla jsem pak trochu ve stresu, zda v šestém (posledním) semestru zvládnu dodělat zbylé předměty, abych státnicovala v řádném termínu. Druhou výzvou pak byly samotné státnice, které navíc probíhaly v covidovém režimu online.
Na co ze svých vysokoškolských studií ráda vzpomínáš?
Nejraději asi na Krmítko (kavárnu). Dělají tam skvělou kávu a nejlepší bagety! V kombinaci s úžasnou knihovnou či atriem bylo studium na FSS opravdu jedinečné.
Vyjela jsi v průběhu studia na studijní nebo pracovní stáž?
Při magisterském studiu jsem vyjela na Erasmus do dánského Odense. I když jsem po příjezdu do Dánska byla trochu skeptická, nakonec to bylo nejlepší rozhodnutí v mém životě. Bydlení s dalšími osmi lidmi v samostatném domě, dojíždění všude na kole, anglicky mluvící obyvatelé, univerzitní zázemí… Zkrátka to byl nezapomenutelný půl rok života. Trochu dnes lituji, že jsem Erasmus nevyužila už na bakaláři nebo nevyjela na celý rok.
O utvrzení se díky praxi
„Zajímavou zkušeností bylo také přednášení na základních a středních školách... Tady jsem si potvrdila, že výběr gymnázia oproti pedagogické střední škole byla správná volba.“
Jakými profesemi sis až po současnost prošla?
V posledním ročníku gymnázia jsem začala dělat tazatelku pro průzkum trhu, což vlastně pak také ovlivnilo volbu mého dalšího směřování. Během letních prázdnin na vysoké jsem procházela klasickými studentskými brigádami. V rámci studia jsem měla povinnou žurnalistickou praxi v Mladé frontě DNES. Zajímavou zkušeností bylo také přednášení na základních a středních školách, kde jsem působila jako lektorka prevence kyberšikany. Tady jsem si potvrdila, že výběr gymnázia oproti pedagogické střední škole byla správná volba (smích).
Jak bys popsala svůj běžný pracovní den? Co vše dělá data manager?
Má práce je různorodá, od správy webu, přes administrativní činnosti našeho oddělení až po správu databázové webové aplikace REDCap. Moji hlavní náplní jsou ale zejména návrhy výzkumných databází. Pomáhám lékařům a výzkumným týmům vytvářet databáze pro sběr dat přímo na míru, včetně jejich správy po celý čas sběru, až po čištění dat po ukončení projektu. Baví mě, že projekty jsou rozmanité a že se dostávám k datům, se kterými se člověk běžně nesetká. Ještě zajímavější jsou pak výstupy a publikace a pocit, že k daným zjištěním člověk přispěl.
Jaké dovednosti na tvé pozici nejčastěji využíváš, a naopak, jaké dovednosti cítíš, že ti chybí?
Využívám zejména porozumění datům. Na Sociologii jsme se učili, jak správně pokládat otázky, jaké možnosti by otázky měly mít, jak data čistit apod. Při studiu mi vždy byly bližší praktické předměty oproti teorii a chtěla jsem se tomu věnovat i v práci. Naopak cítím, že bych ocenila větší znalosti v oblasti analýzy dat, ať už ve statistických metodách nebo práci s analytickým nástrojem, jako je např. R nebo Python. Chápu ale, že to není předmětem studia na Sociologii a pro mě je nyní výzva se to doučit.
Myslíš, že tě vystudovaný obor dostatečně připravil do pracovního procesu?
Ze studia jsem si odnesla zejména samostatnost, schopnost komunikovat s lidmi a prezentovat. Byl to trochu těžký přesun s ohledem na pravidelnou pracovní dobu. Na vysoké je rozvrh přece jenom volnější. Nyní je to spíše návrat do doby střední školy (smích).
Co ti přijde na tvé pozici nejnáročnější? A co tě naopak naplňuje?
Jak jsem již říkala, baví mě, že projekty a data jsou různorodé. Navíc se člověk setkává se zajímavými lidmi. Naplňuje mě vědomí toho, že svojí prací přispívám vědě, a ještě víc, že je to věda medicínská. Když už se najde něco, co se zdá být náročné, považuji to spíše za výzvu. Snažím se najít řešení na vše, co si lékaři v rámci sběru dat vymyslí (smích). Náročné je pro mě občas porozumění medicínské terminologii, takže často googluji nějaké pojmy anebo se lékařů doptávám.
Jak bys definovala ideálního kandidáta na pozici data manager*ka? Jaké by měl*a mít vlastnosti?
Samostatnost, schopnost komunikovat, zvládat pokročilou práci s informačními technologiemi, povědomí o datech a jejich struktuře.
Zpětně, v čem vnímáš, že bylo studium na MUNI pro tvůj profesní nebo i osobní život zásadní?
MUNI pro mě mělo velkou výhodu svojí lokací. Přes týden jsem bydlela v Brně a za rodinou jezdila o víkendech. Mohla jsem se osamostatnit a zároveň jet domů kdykoliv, když bylo potřeba. MUNI mi také dala možnost vycestovat a vyzkoušet si studium v zahraničí, které mi zvýšilo sebevědomí v mé angličtině a také jsem získala mezinárodní kamarády, se kterými jsem stále v kontaktu. V neposlední řadě je také prestižní univerzitou s výbornou kvalitou vzdělání a se skvělými pedagogy. Jsem hrdá, že jsem mohla studovat právě zde.
O možnostech na MUNI
„Využívejte všech možností, které vám MUNI nabízí… V pracovním životě tyto možnosti mít nebudete“
Co bys vzkázala budoucím nebo současným studentům MUNI?
Využívejte všech možností, které vám MUNI nabízí. Ať už se jedná o volitelné předměty, Erasmus, spolky, přednášky… V pracovním životě tyto možnosti mít nebudete, nebo alespoň ne tak snadno dostupné. A taky se nebojte poznávat nové lidi a navazovat kontakty.
Jaké jsou tvé kariérní plány nebo sny?
Zatím jsem v životě nedošla do bodu, kdy bych přesně věděla, čím chci jednou být. Práce data managera mě baví a naplňuje, ale stále mám touhu učit se a poznávat něco nového.
Vášeň ke knihám ve mně vzbuzuje touhu po napsání své vlastní, ale to je ve hvězdách. Také bych jednou chtěla mít vlastní kavárnu. V současné chvíli se ale soustředím na poznávání nových míst a věci nechávám plynout.
Mgr. Tim Benčík | Diplomat na Stálé misi ČR při OECD v Paříži
Mgr. Alice | Probační úřednice