Podle čeho sis vybírala obor na vysoké škole?
Moje střední škola byla zaměřená výtvarně, proto jsem obor na vysoké škole vybírala taky výtvarný – dějiny umění, učitelství výtvarné výchovy, návrhářství oblečení apod. Neměla jsem v té době vůbec jasno, kam se vydat a kam mě vezmou. Nejprve jsem rok studovala na VOŠ textilní obor návrhářství, ale to mi příliš nesedělo a chtěla jsem přejít jinam. A protože jsem už bydlela v Brně, vybírala jsem z nabídky MUNI. Nastoupila jsem na výtvarný obor a během studia se shodou okolností ocitla na praxi v mateřské škole. Tenkrát jsem to neplánovala, viděla jsem se spíše na ZUŠ nebo na střední umělecké škole, ale po rozmluvě s paní ředitelkou jsem nakonec nastoupila jako učitelka do rodinné jednotřídní mateřské školy. Tam se mi zalíbilo a strávila jsem tam pět let, ale protože jsem nebyla kvalifikovaná, musela jsem obratem začít studovat dálkově obor předškolní pedagogika. Tehdy jsem zvažovala, jestli si dodělat magistra v tom výtvarném oboru, nebo jít studovat od začátku mateřkou školu, a šla jsem nakonec na tu školku.

Dělala jsi při studiu něco navíc?
Ke studiu jsem na plný úvazek pracovala ve školce, takže na další aktivity mi nezbývalo moc času. Mimo mateřskou školu jsem během letních prázdnin jezdila na tábory s dětmi.

Jak vypadá tvůj pracovní den na pozici učitelky v přípravné třídě?
Do přípravné třídy jsem se přesunula teprve před půl rokem z mateřské školy, tak můžu zhodnotit rozdíl.
V mateřské škole…
V běžné mateřské škole se “jede“ na ranní a odpolední směny. Ranní směna je více náročná ohledně počtu dětí (jedna učitelka má na starost až 28 dětí) a přípravy vzdělávacích činností, ale bývá zase o něco kratší. Začíná se brzo ráno a dopoledními činnostmi jsou volná hra s cílem socializace ve skupině a vzdělávací aktivity – pohybové, komunikační, logopedické, hudební, výtvarné aj. A někdy si povídáme, pozorujeme, sadíme, pečeme a jsme co nejvíce venku. Všemi těmito aktivitami vedeme děti k samostatnosti a připravujeme je do první třídy. Na pobyt venku přichází druhá (odpolední učitelka) a ta je s dětmi až do uzavření provozu cca do půl páté. Časté jsou navíc různé porady, školení, třídní schůzky, besídky, konzultace, dílničky s rodiči a není výjimkou, že se končí až třeba v osm večer. V mateřské škole nejsou prázdniny jako na základní škole, učitelky chodí do práce i v červenci a o jarních prázdninách.
V přípravné třídě…
Naopak na základní škole v přípravné třídě výuka probíhá pouze dopoledne a děti na oběd odchází již s paní vychovatelkou. Po letech jím jídlo, aniž bych musela 20x vstát, protože se někdo polil, neumí jídlo nakrájet, nebo se neumí najíst. V přípravné třídě jsou děti starší – obvykle v období odkladu školní docházky. Mají specifické potřeby, proč v této třídě jsou. Práce zde je více individuální, děti si pomalu zvykají na režim školy. Vzdělávání je třeba připravit “pro každého na míru“. Ve třídě bývá jen 10-15 dětí. Pobyt venku je zde stejný jako ve školce. Chodíme na hřiště, pozorujeme přírodu, hrajeme hry. Mimo práci s dětmi spolupracuji s logopedem, psychologem, sociálním pedagogem, pedagogicko psychologickou poradnou a speciálně pedagogickým centrem.

Jaké tři dovednosti v práci využíváš nejčastěji?
V práci využívám především kreativitu, protože je nutné se rychle přizpůsobovat měnící se době (novým technologiím i novým výchovným metodám) a taky každému novému složení třídy. Nutné jsou taky komunikační dovednosti, je potřeba umět komunikovat s kolegy, s dětmi, vedením i rodiči. A vždycky se mi taky vyplatilo umět hrát na nějaký hudební nástroj, třeba taková kytara udělá dobrou atmosféru.

Co bys vzkázala těm, kteří uvažují o roli učitelky*e v mateřské škole nebo přípravné třídě?
Smutný fakt je, že z mateřských škol učitelky hromadně prchají, a to hlavně pro velmi špatné platové podmínky a nízkou prestiž tohoto povolání (pro veřejnost jsou učitelky hlídačky). Je v podstatě jedno, že má paní učitelka ve školce Mgr. titul, stejně si v současnosti nevydělá více než prodavačka. Je proto úplně běžné a moje kolegyně jsou toho příkladem, že učitelka MŠ je od pondělí do pátku ve školce a o víkendu brigádničí třeba v hospodě, ve fitku, skladu apod. To je prostě smutná realita. Proto jich to hodně vzdává a jdou raději do soukromého sektoru. Možná se situace někdy v budoucnu zlepší, zatím ale mateřské školy nejsou pro stát prioritou. Mimo tyto nepříjemnosti je ale tato práce smysluplná, plná radosti, zážitků a hezkých vzpomínek. Jen je trochu škoda, že vystudovaná učitelka ZŠ není kvalifikovaná pro mateřskou školu a naopak.

Dá se nějakým způsobem využít bakalář z výtvarné výchovy a vizuální tvorby při práci s dětmi předškolního věku?
Jakékoli studium jiného oboru se u dětí dá vždy využít. Člověk může využít vše co zná, aby to předával dál.