Podle čeho sis vybíral obor na vysoké škole?
Já jsem si vybíral obor způsobem, který moc nedoporučuju (smích), a to podle názvu. Od dvanácti let mě bavila matika a fyzika, a z nich jsem taky na osmiletém gymnáziu maturoval. Původně jsem neplánoval dál se informatice věnovat, ale nebyl jsem schopný vymyslet, kam se přihlásit na vysokou školu. Ještě týden před podáváním přihlášek jsem netušil, kam bych chtěl jít, a tak jsem poslechl tátu, a nakonec šel na matematickou informatiku.

Uvažoval jsi někdy v průběhu studia, že bys obor změnil?
O změně jsem uvažoval od začátku do konce bakaláře po celou dobu (smích). Moje chyba spočívala v tom, že jsem si vybral obor podle názvu a nezjistil si předem, o čem to bude. Doporučil bych mladším, kteří se teď mezi výškami rozhodují, aby si našli studenty toho oboru, který je zajímá, a poptali se jich na předměty i vyučující. Můj zvolený obor byl hodně ambiciózní, vzpomínám si, že vedle mě seděl v lavici student, co vyhrál celostátní kolo v matematické olympiádě a přijel ji studovat do Brna. Při výběru magisterského studia jsem se poučil. Podívali jsme se s kamarádem na jednotlivé předměty a jejich vyučující a striktně podle toho vyškrtaly obory. Nakonec jsem šel na Informační systémy, takže jsem přestoupil z teoretičtějšího na praktičtější obor. Ta změna mezi obory byla velmi prudká a musím říct, že ještě asi deset let jsem těžil z bakalářského studia a vlastně dodneška na něm v podstatě stavím.

Dělal jsi při studiu něco navíc?
Během bakalářského studia jsem doučoval matiku a fyziku pár lidí okolo. Na magisterském mi stačilo do školy chodit jen asi dva dny v týdnu, takže jsem k tomu měl půl úvazek na fakultě. Příjemná stránka studia informatiky je to, že se člověku práce nabízí v podstatě sama. Já jsem k ní třeba přišel jako slepý k houslím (smích). Pan profesor mi ji nabídnul, protože jsem se jako jediný přihlásil, že jsem zapsaný na kombinaci nějakých tří předmětů. A i když jsem měl obavy, jestli to budu zvládat, nakonec to i se školou šlo velice dobře.

Jaká je náplň tvé práce na pozici postdoktoranda?
Já jsem teď v poslední čtvrtině dvouleté smlouvy na své pozici postdoktoranda a přijde mi, že se to od pozice před získáním doktorátu liší velmi málo. Jsem tu obklopený převážně doktorandy a ten styl a náplň práce jsou docela podobné. Přijde mi, že si studenti často představují, že zisk doktorátu je nějaký předěl a že to, co následuje potom, nemá nic společného s tím způsobem práce na doktorském studiu. Ve skutečnosti ale pokud zůstanete v akademické sféře, pokračuje to plynule dál. A já neučím, takže celou náplň mojí práce tvoří výzkum.

Jak vypadá tvůj pracovní den?
Z mých zkušeností si většina lidí nedokáže pořádně představit, jak moc různé jsou dny vědce, a pro mě je tato různorodost asi ten nejdůležitější rys. Já jsem v tomto extrémní případ, protože mé pracovní dny spolu nemají téměř nic společného, a to i když se bavíme třeba o denním režimu. Takže určitě je to o svobodě, což je pro spoustu lidí v akademické sféře důležité. Moje práce je založená na přemýšlení a snaze vymyslet něco nového a obohacujícího pro společnost a pro své okolí. Já jsem roky používal sousloví smysluplná kreativita, čímž jsem se vyhraňoval proti bezbřehému uvažování o možných a nemožných věcech, které jsem poslouchal od některých spolužáků na vysoké škole.

Mohl bys nám krátce přiblížit tvůj současný výzkum?
Přemýšlím, který si vybrat. V tom je drobný rozdíl prací doktoranda a postdoktoranda. Doktorandi se většinou věnují jednomu projektu, kdežto čím dýl je člověk ve vědě, tím častěji se mu stává, že musí dělit svůj čas na různé projekty. Pro příklad dánský projekt, na kterém pracuji, se týká globálních změn a udržitelnosti ekonomiky Grónska. Grónsko patří administrativně pod Dánsko, a lidé, kteří tam žijí, budou globálními změnami ovlivnění, a tak chtějí vědět, co je čeká.

Jaké 3 dovednosti v práci využíváš nejčastěji?
Já jsem od malička poslouchal, že moc a neustále přemýšlím (smích). Pokud má někdo stejný problém jako já, tak je pro něj věda určitě to správné místo, protože ta to umí ocenit. Takže zvídavost, přemýšlivost a kreativita, aby člověk nezůstával ve své bublině. A taky schopnost vnímat zpětnou vazbu, která je pro úspěch zásadní.

Co bys vzkázal těm, kteří uvažují o výzkumné pozici v IT?
Musím říct, že já jsem z našeho ročníku poslední, kdo je ve vědě v informatice. Všichni ostatní postupně odešli nebo museli odejít proti své vůli. Abych parafrázoval jednu lékařku z mého okolí: „Já vím, že existují daleko jednodušší způsoby, jak si vydělat na chleba.“.