Podle čeho jsi vybíral obor na vysoké škole?
Podle zcela nedostatečných a naprosto zavádějících informací, které jsem dokázal pochytat ze svého okolí. Neměl jsem žádné „vysněné“ povolání ani zamilovaný obor, takže jsem jako mnozí jiní prostě něco vybral a doufal, že mě to bude bavit. Chtěl jsem počítat (ne nutně peníze), ale od studia matematiky jsem byl z neznámého důvodu odrazován. Celý tenhle proces bych snad ani nenazval vybíráním, jako spíš šmátráním ve tmě, kde jsem nakonec nahmatal obor Podniková ekonomika, protože bylo nejtěžší se na něj tehdy dostat. To byla výzva, ale ve skutečnosti jsem nevěděl, v čem takový obor spočívá. Snad i proto jsem ho po roce studia změnil na Hospodářskou politiku, které se věnuji dodnes profesně i jako svému „koníčku“. Prostě jsem se napoprvé netrefil. Zároveň jsem začal koketovat i s paralelním studiem matematiky na Přírodovědecké fakultě, ale toho jsem kvůli příliš lákavé pracovní nabídce zanechal. A to i přes prvotní překvapivé studijní úspěchy (smích).

Dělal jsi při studiu něco navíc?
Mým rodičům záleželo na tom, abych se mohl věnovat vzdělávání, takže jsem mohl přivýdělky omezit na minimum, případně na prázdniny. To mi samozřejmě umožnilo věnovat se různým aktivitám mimo samotnou školu. V pozdější fázi studia jsem třeba začal psát do novin, což bylo pro můj vstup na pracovní trh stejně důležité jako samotné studium. V posledním roce studia jsem tak už nastoupil do práce. Škola pro mě byla vždycky důležitá, ale teď už vím, že mimoškolní zájmy nakonec zásadně formují další uplatnění. Myslím, že je správné, když člověk dokáže propojit svoje záliby s tím, co vystudoval. Na první pohled tam nutně nemusí být překryv.

Jaká je náplň tvojí práce na pozici ekonoma? Co tě na ní baví a co ne?
Náplň práce se dost mění, ale jádro je v mém případě pořád stejné. Hrabu se v různých datech a snažím se je interpretovat tak, aby jim porozuměl i člověk bez větší znalosti ekonomických pojmů a spojitostí. To mimo jiné vyžaduje udržovat si přehled o tom, co se děje v Česku i ve světě, takže mám takovou skrytou motivaci zajímat se o aktuální ekonomické a politické dění. Ekonomie hýbe světem, takže je potřeba ji zpřístupnit i neekonomům, potažmo politikům, kteří pak tvoří ekonomická rozhodnutí. Bohužel bývá často redukovaná jenom na otázku peněz – kolik bude nějaké opatření stát nebo kolik se tím ušetří. Přitom je ekonomie společenská věda, takže má pomáhat pochopit motivace lidí a jejich jednání, ne jenom jejich peněženky.

Jaké 3 dovednosti v práci využíváš nejčastěji?
Analytické myšlení, interpretace a vizualizace dat, vyhodnocování informací.

Co bys vzkázal těm, kteří uvažují o roli ekonoma? Co je dobré umět a kdo se na pozici hodí?
Ekonomie je dost široká na to, aby si tam každý našel to svoje. Dřív jsem si myslel, že jsou pro studium ekonomie potřeba třeba matematické předpoklady, ale, řečeno slovy pracovních inzerátů, „jsou výhodou“. Studium ekonomie může člověka dovést stejně do firmy vyrábějící dětské pleny, jako do veřejného sektoru modelovat budoucnost starobních důchodů. Ekonomie je všudypřítomná, takže se člověk nemusí pouštět svých koníčků, ale udělat z nich součást své následné ekonomické profese.

Co v životě se nedá přepočítávat na peníze?
Na peníze se dá přepočítávat skoro všechno, ale ne vždycky je to dobře. Ekonomie to dopracovala až tak daleko, že se kolikrát snaží spočítat i hodnotu lidského života. Myslím, že v takových momentech už si uzurpuje víc, než jí přísluší. V dnešní společnosti se jako jeden z „ismů“ usídlil ekonomismus, tedy víra v to, že všechny aspekty lidské společnosti jsou otázkou nabídky a poptávky. Podle mě by i ekonomie měla mít pokoru a některé otázky prostě přenechat povolanějším společenským vědám.