Jarku, ty jsi na gymnáziu studoval matematickou třídu. Na jaké obory sis podal přihlášku?
Hlásil jsem se na informatiku do Prahy na MatFyz (Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy) a tuto možnost jsem docela zvažoval. Tehdy jsem byl dokonce přijatý bez přijímaček. Nakonec jsem se ale rozhodl zůstat v Brně a jít studovat matematickou informatiku. Pokud si to ale dobře pamatuju, přihlásil jsem se tehdy ještě na filozofii na MUNI a přemýšlel jsem nad studiem obou oborů. Nicméně na Jarošce (Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše) jsem měl hodně kamarádů o ročník výš, kteří začali studovat více oborů najednou a většina to nezvládla, tak to mě odradilo. Filozofii jsem chtěl vyzkoušet čistě ze zájmu, nezvažoval jsem, že bych šel studovat jen ji. Ale ve čtvrťáku na informatice jsme se s kamarádem rozhodli studovat politologii a bezpečnostní a strategická studia na Fakultě sociálních studií, a to bylo hodně zajímavý a bavilo mě to, ale začal jsem k tomu pracovat a dohromady to skloubit nešlo.

Dělal jsi při studiu něco navíc?
Už na bakaláři jsem začal pracovat v laboratoři pokročilých síťových technologií. Naše fakulta nabízí studentům možnost zapojit se do chodu spousty výzkumných skupin, což si myslím, že je velká výhoda. Zároveň je to dobrá příprava na potenciální akademickou dráhu, protože si musíš napsat projekt, požádat o něj a projít komisí, která ti přidělí peníze.
Já jsem pracoval na projektech, které souvisely s výzkumem pro pracoviště Teiresiás, které nabízí pomoc studentům se specifickými nároky. My jsme pro ně tehdy pomáhali vyvíjet prostředí podobné Teamsům, kde by se neslyšící studenti mohli učit a bylo by přizpůsobené pro používání znakové řeči.

Pokračovat na Ph.D. studium jsi nezvažoval?
To jsem zvažoval dost a samozřejmě by to byla taková přirozená možnost, protože mi to v laboratoři i nabízeli. Už ani přesně nevím, proč jsem do toho vlastně nešel, ale asi jsem si nakonec řekl, že spíš půjdu do komerční sféry (smích).

Když se přesuneme ke tvé současné pracovní pozici Development Managera, co vše máš na starost?
Vedu brněnský tým 40 lidí, kteří vyvíjejí produkt z oblasti udržitelnosti (Sustainability Control Tower). Úplně ve stručnosti, když si tento produkt nějaká firma koupí, může zjistit, jak moc je udržitelná (jakou má spotřebu elektřiny z obnovitelných zdrojů, kolik produkuje emisí skleníkových plynů...). Kromě nás na tomto produktu pracují i menší týmy v Německu a v Indii.
No a mojí hlavní náplní je starat se o to, aby můj tým fungoval a byl spokojený. Řeším tedy manažerské úkoly jako platy nebo dovolené a zároveň jsem zodpovědný i za technickou stránku vývoje.

Takže z vývojáře jsi se v podstatě stal HR?
Jo, v tomhle je to jako velký posun a změna. Ale jak jsem říkal, pořád mám na starost i technickou stránku, i když už neprogramuji.

Co tě k této kariérní změně vedlo? Programování už tě nenaplňovalo?
Programování mě bavilo pořád. Tehdy jsem byl dokonce v pozici architekta, takže jsem měl zodpovědnost za celý návrh aplikace tak, aby dávala smysl. Kariérně jsem mohl pokračovat dál technickým, anebo se vydat manažerským směrem. Velká většina manažerů v SAPu začínala na vývojářských pozicích a myslím si, že je to potřeba.
Popravdě, nebyl jsem přesvědčený, že dělám správné rozhodnutí a nevěděl jsem, jestli mi to půjde. Ale řekl jsem si, že to zkusím a zatím to jde, takže uvidíme dál (smích).

Absolvoval jsi nějaké školení nebo kurzy pro manažery?
Ano, na úrovni celého SAPu máme školení, kterým by měli projít všichni noví manažeři. V rámci naší brněnské pobočky jsme pak měli další specifická školení například Základ českého pracovního práva, který manažer potřebuje.

Jaké tři dovednosti využíváš na tvé pozici nejčastěji?
Softwarové inženýrství, empatii a angličtinu.

Předpokládám, že většinu tvého týmu tvoří muži. Asi nemusíš řešíš tolik konfliktů jako v čistě ženském kolektivu (smích)?
V týmu mám nejen programátory, ale i product owners, UX designéry nebo dokumentaristy… A zhruba čtvrtinu tvoří holky a zbytek kluci. Já mám pracovní zkušenosti jen z IT firem, ale co občas slyším od kamarádů, že v práci řeší, mi přijde šílený (smích).
Ajťáci jsou tak nějak v pohodě. Za dva a půl roku na manažerské pozici jsem neřešil žádný velký konflikt. A to vedu poměrně velký tým. Mnohem častěji musím řešit technickou neshodu, ale hádky nebo nevhodné chování úplně minimálně.

Jak vnímáš spolupráci s kolegy z generace Z, o kterých se někdy říká, že nemají tak silnou pracovní morálku? Přijdou ti jiní než generace před nimi?
Jiní mi nepřijdou. Všiml jsem si ale, že při pohovorech občas popisují, že během studia, kdy propukl COVID, nevěděli, co chtějí dělat po škole. Nevím ale, jestli je to generační věc, nebo za to mohl přesun do online. V týmu mám několik zástupců z generace Z a pracují v pohodě a to, že chtějí benefity a peníze není nic neobvyklého, protože to chce každý (smích). Je pravda, že starší generace si na mladší často stěžuje, že nechce pracovat – já to tak ale nevidím.

O ajťáky je na trhu velký zájem a headhunteři se často snaží přetáhnout talenty z jedné firmy do druhé. Jak je to s fluktuací například u tebe v týmu?
Lidí je málo a je to samozřejmě problém, který IT trh momentálně řeší. Zaměstnanci si mohou podmínky více diktovat. Ze SAPu ale odchází relativně málo lidí. Jako firma se snažíme zaměstnancům poskytovat kvalitní podmínky – nabízíme jim prostor pro kariérní růst, atraktivní benefity a celkově se k nim chováme vstřícně.
Mně třeba za tento rok odešel z týmu jenom jeden člověk. Navíc šlo spíše o odchod iniciovaný z naší strany.

Co bys vzkázal těm, kteří uvažují o roli Development Managera?
Je potřeba projít si určitým profesním vývojem – neznám téměř nikoho, kdo by se stal manažerem hned po škole. Pokud vás tato role láká, ideální cesta podle mě začíná tím, že se nejprve stanete výborným vývojářem, a teprve poté se vydáte manažerským směrem.

Napadá tě na závěr ještě něco, co bys rád zmínil?
Rád bych se podělil o moji zkušenost z pohovorů. Pokud se k nám hlásí kandidát, který je absolventem Fakulty informatiky MUNI, tak je to hodně dobrý. Vím, že má určitou laťku znalostí, ze kterých ho nemusím zkoušet, protože by bez nich školou neprošel. Zároveň mi přijde, že se výuka na informatice posouvá praktickým směrem. U kandidátů oceňuji ale i znalosti teoretické informatiky a myslím, že fakulta má obě strany dobře vyvážené.