Podle čeho jsi vybírala obor na vysoké škole? 
Vždycky mě bavily předměty jako zeměpis, biologie a chemie, takže bylo jasné, že si budu vybírat z přírodovědných oborů. Pro studium systematické biologie a ekologie se zaměřením na zoologii mě asi nejvíc nadchnula moje profesorka biologie na gymplu. Fascinovalo mě poznávání života v celé jeho šíři – od fungování buněk, rozmanitost rostlinných a živočišných druhů, ekologie a etologie zvířat, až po stavbu lidského těla.  Zároveň jsem vždy cítila silnou potřebu být v přírodě a bavilo mě pozorovat zvířata v jejich přirozeném prostředí. Inspirovala mě i má sestra, se kterou jsme vyrážely na túry do Roháčů v Tatrách, kde v rámci své diplomové práce sledovala populace sviště tatranského. Tyto výlety mě velmi naplňovaly a silně ovlivnily výběr mého studijního oboru. Rozhodla jsem se jít studovat to, co mě opravdu bavilo, a moc jsem tehdy nepřemýšlela nad tím, jaké praktické uplatnění můžu po studiu najít (smích). Dnes bych se už asi rozhodovala trochu jinak, ale rozhodně své volby nelituji (smích). 

Jak na studium vzpomínáš? 
Studium bylo náročné, ale stálo to za to. Také si pamatuji, že nebylo lehké se na tento obor dostat – tenkrát vzali jen jednoho uchazeče z osmi. Celkově nás přijali kolem 20 studentů, takže jsme se všichni znali a prostředí bylo velmi přátelské a komunitní. Měli jsme hodně praktických cvičení a jezdili také do terénu, kde jsme určovali a poznávali rostlinné a živočišné druhy. Na přednáškách jsme si poznámky ještě zapisovali ručně do sešitů a nikdo neměl na přednáškách notebook (připomínám, že jsem studium začala v roce 1999 (smích)). Přednášející prezentovali na meotaru, který už dnešní mladí ani nebudou znát (smích).  
Dodnes mám z dob studia blízké přátele, na které se mohu spolehnout, a na toto období vzpomínám jako na jedno z nejhezčích v mém životě.  

Dělala jsi při studiu něco navíc?  
Ano, v průběhu studia jsem si přivydělávala na různých brigádách. Hodinová mzda tehdy byla kolem 60–80 Kč (smích).  Od druháku jsem začala pracovat v neziskové organizaci EkoCentrum Brno, kde jsem lektorovala výukové programy pro děti s přírodovědnou a ekologickou tématikou. Postupně jsem převzala i odpovědnost za jejich koordinaci a realizaci jako vedoucí programů pro děti. Tam jsem získala důležité zkušenosti – jak lektorovat a vytvářet zábavné i edukativní výukové programy a jak prezentovat a komunikovat s dětmi i učiteli. V EkoCentru jsem nakonec pracovala také v průběhu doktorského studia. Byla to pro mě velmi cenná pracovní i lidská zkušenost, mimo jiné i díky vstřícným kolegům. 

Proč jsi šla studovat doktorát na Veterinární univerzitu Brno (VFU)? 
V životě ráda zkouším nové věci a chtěla jsem si vyzkoušet prostředí i jiné univerzity. Zároveň mě na Ústavu biologie a chorob volně žijících zvířat, který spadá pod Fakultu veterinární hygieny a ekologie, zaujalo nabízené téma. 

Co jsi na doktorátu zkoumala?  
Disertační práci jsem psala o resistenci na antibiotika u volně žijících ptáků a much, které jsou přenašeči této resistence. Pamatuji si, že jsem s entomologickou síťkou běhala po chovu prasat a chytala mouchy (smích), které jsem následně určovala a také na nich prováděla experimenty. V průběhu studia jsem se naučila hodně nového z oblasti mikrobiologie a molekulární biologie. Taky jsem vedla cvičení z obecné biologie a později ze zoologie, což pro mě byla velká zkušenost. 

U vědy jsi zůstala a po doktorátu šla pracovat na CEITEC.  
Ano, o volné pozici jsme se tenkrát dozvěděla od svého známého. Na CEITECU jsem prožila pět hezkých let. Měli jsme velmi dobrého šéfa a skvělé vztahy s kolegy. Pracovali jsme v menším týmu a věnovali se výzkumu enzymů CDKs regulujících transkripci genů a úpravu RNA v buňce. Tyto procesy ovlivňují růst buněk a mohou být cílem nových léčebných postupů při léčbě rakoviny. Působila jsem na pozici lab manažerky, kde jsem prováděla různé experimenty, starala se o růst našich buněčných linií a zajišťovala hladký chod laboratoře. Bylo to intenzivní období, ve kterém jsem se toho hodně naučila, ale postupem času jsem začala cítit pracovní přetížení, které vyústilo k mému odchodu. 

Co ti pomohlo znovuobjevit pracovní nadšení?  
Potřebovala jsem si odpočinout, dělat něco úplně jiného, vypnout hlavu a podívat se na věci z jiného úhlu. Odjela jsem na měsíc do Kalifornie, což pro mě bylo krásné dobrodružství, ze kterého mám nádherné vzpomínky. Po návratu jsem si vyzkoušela péct kváskový chleba, vyrábět veganskou zmrzlinu, prodávat pivní speciály nebo obsluhovat v malém bistru. V této životní etapě jsem byla moc spokojená, i když jsem si moc nevydělala (smích). Zkusila jsem dělat to, co mě lákalo a na co jsem předtím neměla čas a možná ani odvahu (smích). Později jsem odjela na pět měsíců na Island, kde jsem pracovala na rajčatové farmě. Místo jsem dostala v kuchyni restaurace, kde jsme pekli chleby, připravovali mušle, těstoviny, dezerty a taky vařili rajčatovou polévku v hydraulickém hrnci. Denně jsme uvařili přes sto litrů polévky (smích). To jsou neopakovatelné zkušenosti. Práce to byla opravdu náročná, jak psychicky, tak fyzicky, ale vše bylo vyvážené nádhernou islandskou přírodou, která opravdu bere dech, takže to rozhodně stálo za to. Po návratu z Islandu jsem začala spolupracovat s Otevřenou zahradou Nadace Partnerství, kde jsem nejdříve vypomáhala s eventy, a nakonec tam na plný úvazek dva roky pracovala jako eventová manažerka. A pak už přišla moje současná práce v biotechnologické společnosti BioVendor. 

Proč jsi si vybrala práci zrovna v BioVendoru?  
Do BioVendoru mě přilákala touha propojit mé odborné znalosti se zkušenostmi s organizováním akcí. Moje pozice se oficiálně jmenuje asistentka, což nezní moc zajímavě, naštěstí náplň mé práce je velmi pestrá a bohatá.  

Co vše máš na starost? 
Pomáhám s přípravou odborných akcí – přednášek, konferencí nebo workshopů. Dohlížím na to, aby vše proběhlo hladce – od fungující techniky v kinosále přes zajištění občerstvení až po dodržení časového harmonogramu. Dále pomáhám s přípravou odborných prezentací nebo chystám podklady pro příspěvky na sociální sítě a zpracovávám také něco málo z administrativy. 
V jiné dny se naopak věnuji vyhledávání recentních odborných publikací o nových biomarkerech s diagnostickým potenciálem, protože se naše firma věnuje vývoji a výrobě diagnostických testů a souprav pro různá onemocnění, a je proto zásadní mít aktuální přehled o novinkách ve vědě a výzkumu. Při práci s odbornou literaturou hojně využívám znalosti a zkušenosti získané na MUNI a v posledních letech stále častěji také možnosti umělé inteligence. 

Podílíš se i na koordinaci BioVendor Group Academy. O co jde? 
Tento projekt podporuje spolupráci s univerzitami. Studentům vysokých škol nabízíme možnost propojit svou disertační, diplomovou nebo bakalářskou práci s reálnou praxí ve výzkumu a vývoji v BioVendor Group.  
V posledním roce pomáhám také s projektem Future Shapers, jehož cílem je motivovat děti a studenty ke studiu STEM oborů. To mě hodně baví.