Podle čeho jsi vybírala obor na vysoké škole?
Těch důvodů bylo několik. Trpím syndromem bílého pláště, a tak jsem si říkala, že v mém případě bude ideální, být sama sobě lékaře. Studium medicíny ale nepřicházelo v úvahu, protože nemám ráda pohled na krev. Zároveň mě fascinovalo, jak funguje lidské tělo, a chtěla jsem těmto procesům porozumět do hloubky. Také mě zajímaly byliny (babička byla bylinkářka) a chtěla jsem o nich vědět více. Z praktického hlediska jsem si říkala, že lékárna je všude, tedy mohu bydlet kdekoli v republice a uživím se. A navíc to v lékárně moc hezky voní (smích).
Na farmacii jsem se poprvé nedostala a v mezičase šla studovat matematiku a chemii se zaměřením na vzdělávání na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Za rok jsem to zkusila znovu a klaplo to. Původně jsem chtěla studovat obě školy, ale časově mi to nevycházelo. Každopádně matematiku i chemii jsem pak bohatě na farmacii využila.
Jak na studium vzpomínáš?
V ročníku nás bylo 120. Bydlela jsem u Brna, tudíž jsem nezažila kolejní společenský život, což mě mrzelo. Nějaká parta se spolužáky se zformovala až někdy kolem třetího nebo čtvrtého ročníku. Začali jsme spolu jezdit na výlety, víkendové chatičky a nazývali to symposii. Až po promoci jsme se dozvěděli, že si někteří spolužáci mysleli, že se tam jezdíme společně učit. Řekněme, že to nebyl hlavní cíl našich setkání (smích). Každopádně spolu držíme dodnes.
Studium pro mě ze začátku bylo náročné. Ráda věci pochopím, ale ve farmacii se toho člověk musí spoustu naučit nazpaměť. Pamatuji se, že když jsem se učila na zkoušku z botaniky, nechtěla jsem uvěřit, že si opravdu musím zapamatovat všechny ty květiny latinskými názvy. Dnes už se své tehdejší naivitě směji. Studium moje očekávání splnilo a nikdy jsem své volby nelitovala. Cítila jsem obrovské uspokojení, že mám představu, jak funguje lidské tělo a kde lze farmakologicky do jeho funkcí zasáhnout. Farmacie je komplexní obor, který neuvěřitelně otevírá obzory.
Jaká je náplň tvé práce na pozici Senior Formulation Scientist?
Mým úkolem je vyvinout přípravek dle zadání. Zentiva je generická firma. Zadání tak obsahuje použitou účinnou látku, síly, lékovou formu (tabletu, potahovanou tabletu atp.) a název originálního přípravku, na který se bude cílit ekvivalenční studie. Na mě pak je zvolit pomocné látky a formulační proces (vlhkou či suchou granulaci, přímé míchání...) tak, aby vznikl stabilní lék, který je bioekvivalentní s originálem a který bude možno ve velkém vyrábět.
Jak takový vývoj vypadá?
Každý projekt má několik fází. První je teoretická příprava, kdy sedíme u počítače a hledáme co nejvíce informací o účinné látce, inkompatibilitách, navrhujeme formulaci, řešíme dostupnost účinné látky a její formu, stejně tak dostupnost pomocných látek.
Pak následuje fáze laboratorní. Vyrobené tablety předáváme na analytické oddělení a čekáme na výsledky. Výsledky pak spolu s dalšími poznatky z laboratoře (vyrobitelnost apod.) zpracováváme do vývojového reportu a prezentujeme na schůzi. Takže zase sedíme u počítače. Během vývoje přípravku je těchto laboratorních fází několik a zakončuje se výrobou pilotních a klinických šarží.
Klinické šarže se posílají do bioekvivalenční studie. Když nám studie vyjde, následuje psaní registrační dokumentace, která obsahuje složení přípravku, velikosti šarží, které budeme vyrábět, parametry výroby, od kterých se později nesmíme odchýlit, vlastnosti pomocných látek, účinné látky apod. Napsat registrační dokumentaci trvá zhruba šest týdnů strávených u počítače. Dokumentace se pak pošle na registrační autoritu, průběžně se jí odpovídají případné dotazy a připomínky a když vše dopadne úspěšně, je vaše snaha odměněna obdržením registračního výměru a můžete projekt předat Pharma Engineerovi, který může plánovat výrobu pro uvedení přípravku na trh.
Takto se současně staráte o několik projektů v různých fázích vývoje. Když jste s jedním přípravkem v laboratoři, u jiného čekáte na připomínky registrační autority a u dalšího sbíráte data na to, abyste mohli do laboratoře.
O kladných stránkách
„Je to práce plná neustálých změn, ale také příležitostí k odbornému i osobnímu rozvoji.“