Podle čeho jsi vybírala obor na vysoké škole?  
Těch důvodů bylo několik. Trpím syndromem bílého pláště, a tak jsem si říkala, že v mém případě bude ideální, být sama sobě lékaře. Studium medicíny ale nepřicházelo v úvahu, protože nemám ráda pohled na krev. Zároveň mě fascinovalo, jak funguje lidské tělo, a chtěla jsem těmto procesům porozumět do hloubky. Také mě zajímaly byliny (babička byla bylinkářka) a chtěla jsem o nich vědět více. Z praktického hlediska jsem si říkala, že lékárna je všude, tedy mohu bydlet kdekoli v republice a uživím se. A navíc to v lékárně moc hezky voní (smích).  
Na farmacii jsem se poprvé nedostala a v mezičase šla studovat matematiku a chemii se zaměřením na vzdělávání na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Za rok jsem to zkusila znovu a klaplo to. Původně jsem chtěla studovat obě školy, ale časově mi to nevycházelo. Každopádně matematiku i chemii jsem pak bohatě na farmacii využila.   

Jak na studium vzpomínáš?  
V ročníku nás bylo 120. Bydlela jsem u Brna, tudíž jsem nezažila kolejní společenský život, což mě mrzelo. Nějaká parta se spolužáky se zformovala až někdy kolem třetího nebo čtvrtého ročníku. Začali jsme spolu jezdit na výlety, víkendové chatičky a nazývali to symposii. Až po promoci jsme se dozvěděli, že si někteří spolužáci mysleli, že se tam jezdíme společně učit. Řekněme, že to nebyl hlavní cíl našich setkání (smích). Každopádně spolu držíme dodnes.  
Studium pro mě ze začátku bylo náročné. Ráda věci pochopím, ale ve farmacii se toho člověk musí spoustu naučit nazpaměť. Pamatuji se, že když jsem se učila na zkoušku z botaniky, nechtěla jsem uvěřit, že si opravdu musím zapamatovat všechny ty květiny latinskými názvy. Dnes už se své tehdejší naivitě směji. Studium moje očekávání splnilo a nikdy jsem své volby nelitovala. Cítila jsem obrovské uspokojení, že mám představu, jak funguje lidské tělo a kde lze farmakologicky do jeho funkcí zasáhnout. Farmacie je komplexní obor, který neuvěřitelně otevírá obzory.   

Jaká je náplň tvé práce na pozici Senior Formulation Scientist?  
Mým úkolem je vyvinout přípravek dle zadání. Zentiva je generická firma. Zadání tak obsahuje použitou účinnou látku, síly, lékovou formu (tabletu, potahovanou tabletu atp.) a název originálního přípravku, na který se bude cílit ekvivalenční studie. Na mě pak je zvolit pomocné látky a formulační proces (vlhkou či suchou granulaci, přímé míchání...) tak, aby vznikl stabilní lék, který je bioekvivalentní s originálem a který bude možno ve velkém vyrábět.  

Jak takový vývoj vypadá? 
Každý projekt má několik fází. První je teoretická příprava, kdy sedíme u počítače a hledáme co nejvíce informací o účinné látce, inkompatibilitách, navrhujeme formulaci, řešíme dostupnost účinné látky a její formu, stejně tak dostupnost pomocných látek.  
Pak následuje fáze laboratorní. Vyrobené tablety předáváme na analytické oddělení a čekáme na výsledky. Výsledky pak spolu s dalšími poznatky z laboratoře (vyrobitelnost apod.) zpracováváme do vývojového reportu a prezentujeme na schůzi. Takže zase sedíme u počítače. Během vývoje přípravku je těchto laboratorních fází několik a zakončuje se výrobou pilotních a klinických šarží.  
Klinické šarže se posílají do bioekvivalenční studie. Když nám studie vyjde, následuje psaní registrační dokumentace, která obsahuje složení přípravku, velikosti šarží, které budeme vyrábět, parametry výroby, od kterých se později nesmíme odchýlit, vlastnosti pomocných látek, účinné látky apod. Napsat registrační dokumentaci trvá zhruba šest týdnů strávených u počítače. Dokumentace se pak pošle na registrační autoritu, průběžně se jí odpovídají případné dotazy a připomínky a když vše dopadne úspěšně, je vaše snaha odměněna obdržením registračního výměru a můžete projekt předat Pharma Engineerovi, který může plánovat výrobu pro uvedení přípravku na trh. 
Takto se současně staráte o několik projektů v různých fázích vývoje. Když jste s jedním přípravkem v laboratoři, u jiného čekáte na připomínky registrační autority a u dalšího sbíráte data na to, abyste mohli do laboratoře.

Je to spíše solitérní, nebo týmová práce? Komu bude sedět?  
Je to týmová práce - formulátor dodává jeden kousek skládačky, ale laboranti, projektové oddělení, nákup, analytika, registrační oddělení, kontrola kvality... dodávají ty další. Bez dobré spolupráce a příspěvku každého jednotlivého oddělení by to nefungovalo. 
Je to práce plná neustálých změn, ale také příležitostí k odbornému i osobnímu rozvoji. Občas bývá náročná – termíny jsou pevně stanovené a je potřeba je dodržet. Veškeré úsilí je však vyváženo možností podílet se na vývoji léčiv, která jednou najdete vy nebo vaši blízcí v lékárnách. A právě to dává celé práci smysl. 

Jezdíš pracovně i do zahraničí?  
Zentiva má své výrobní závody lokalizované rovněž v Rumunsku a Indii. V Rumunsku jsem ještě nebyla, ale v indickém závodě ano a byl to velmi silný (a pozitivní) zážitek.  
Součástí mé práce je také průběžné vzdělávání, takže několikrát do roka vyrážím na konference, většinou po Evropě, což je příjemné zpestření každodenní pracovní rutiny. 

Jaké schopnosti/znalosti/dovednosti, které si odnášíš z MUNI, využíváš v práci nejčastěji?  
Odolnost vůči stresu, kterou jsem naštěstí trénovala ve zkouškovém období, takže mě hned tak něco nerozhází (smích). 
Schopnost pracovat v týmu složeného z lidí pocházejících z různých kulturních prostředí. Za doby mých studií jsem měla spolužáky pouze z České republiky. Dnešním studentům závidím jak možnost setkávání se s různými kulturami přímo v rámci studia, tak možnosti stáží v zahraničí. To je obrovský bonus. 
Zanalyzovat data a převést je do pochopitelné formy. To se naštěstí rovněž trénuje během studia, ať v rámci praktických cvičení, kdy člověk musí obhájit co naměřil nebo jak postupoval, tak později při psaní a obhajobě diplomové práce.  
Ale samozřejmě i znalosti farmaceutické technologie, fyziologie, farmakologie. Farmaceutická technologie je nádherný multidisciplinární obor.   

Jak začít, když bych chtěla pracovat ve velké farmaceutické společnosti?  
V dnešní době jsou možnosti různých stáží už během studia. Doporučuji se blíže podívat na The Parc - farmaceutickou výzkumnou platformu nabízející postgraduální program založený na spolupráci mezi akademickými a průmyslovými partnery. The Parc byl založen naší společností Zentiva ve spolupráci se třemi akademickými partnery: Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze, Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy a Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR. To je podle mne skvělý začátek, kdy si člověk může osahat prostředí, podívat se blíže na různé pozice, udělat si představu, co přesně taková práce obnáší a rozhodnout se, zda mu taková práce sedí. Informovat se o možnostech stáží lze určitě také na různých pracovních veletrzích, ale nebála bych se kontaktovat i napřímo vyhlédnutou firmu. Možná stáže zatím nenabízí, ale vy je k tomu můžete inspirovat. Nebojte se a jděte do toho!

Představuji si tě jako takovou vědkyni v laboratoři. Na jaký svůj „objev” jsi nejvíc pyšná? 
Myslím, že vědecká práce je opravdu hodně nadnesené slovo. Farmaceutická technologie mi hodně připomíná kuchyň a kuchař prostě může vytvořit skvělou svíčkovou z netradičních surovin, ale nevymyslí úplně nový recept. A Zentiva je generická firma. Přijde mi, že základem naší práce je, že dostanem maso z 10 let staré krávy, které je logicky levnější než roční býček (který je ovšem zapatentován) a naším úkolem je vymyslet recept tak, aby se nepoznal žádný rozdíl v chuti (oba “recepty” byly bioekvivalentní). Podotýkám, že za těch 20 let, co jsem v oboru, se limity bioekvivalence hodně zúžily a to, že nějaká studie nevyjde, se stává. Záleží samozřejmě na účinné látce, některá je “blbuvzdorná”, u jiné záleží na každé drobnosti (velikosti částic, použité soli, drobném rozdílu v množství některé z pomocných látek, zvolené technologii.) Asi i to je to, co mě na technologii baví, je to napínavé až do samého konce a rozhodně se u ní nenudíte, každá formulace se totiž může v závislosti na použité účinné látce chovat úplně jinak.  
Pyšná jsem asi na každý ze svých projektů, na kterých jsem měla možnost participovat, ať už jako formulátor nebo Pharma Engineer – např. Tezeo, Tezeo HCT, Levetiracetam Zentiva, Lacosamide, Ibuprofen. Když některé z nich vidím u rodičů ve skříňce, vzpomenu si na všechen ten čas strávený v laboratoři a jsem moc ráda, že se projekt podařilo dotáhnout do zdárného konce.