Podle čeho jsi vybírala obor na vysoké škole?  
Přihlášku jsem si dala na germanistiku, protože mě na gymplu hodně bavila němčina a chtěla jsem se v ní zlepšit. Obecně mi jazyky šly samy, takže mi to přišlo jako dobrý nápad (smích). Po roce jsem ale obor změnila, protože germanistika byla spíše o historii a teorii než o samotném učení se jazyka, a to mě zase tolik nenadchlo.
Následně jsem chtěla jít studovat jednooborovou psychologii, ale věděla jsem, že je velmi náročné se na ni dostat. Proto jsem si podala přihlášky i na její kombinace s jinými obory. Tato taktika bohužel nevyšla, ale byla jsem přijata na mezifakultní dvouobor hospodářská politika v kombinaci s environmentálními studii, který mě rovněž zaujal. Táta je ekolog, takže k tomuto tématu jsem měla vždy vztah a kombinace s hospodářskou politikou vyplynula tak nějak omylem (smích).

Splnilo studium hospodářské politiky tvé očekávání, i když to nebyl tvůj primární výběr?
Vlastně mi kombinace těchto dvou oborů přišla hodně zajímavá. Na jedné straně bylo enviro, které se staví proti neomezenému ekonomickému růstu a zaměřuje se na udržitelnost, zatímco ekonomie počítá s neustálou produkcí a růstem. Bylo fajn se dozvídat o obou pohledech na svět. Učili nás skvělí odborníci.

Proč jsi tedy tento dvouobor ukončila bakalářským titulem a nepokračovala na magistra?
Měla jsem pocit, že mé vzdělání v obou oborech je takto dostačující. Zároveň jsem si chtěla vyzkoušet zase něco nového, protože mě zajímá všechno a hrozně ráda bych studovala i chemii nebo animaci ve Zlíně (smích). Ale to až třeba zase v příštím životě (smích).

Na magistra jsi šla studovat andragogiku. Čím tě tento obor zaujal?
Jak jsem zmínila výše, mým primárním zájmem bylo studium psychologie. A andragogika kombinuje vzdělávání dospělých s psychologií a HR. To mě hodně zajímalo.
V té době jsem ale začala pracovat na studijním oddělení na fakultě sportovních studií (FSpS), proto jsem zvolila studium v kombinované formě. Se svým výběrem jsem ale nebyla spokojená. Studium bylo spíše teoretické, což mě dost zklamalo. Praktické dovednosti jsem si tak rozšířila po vlastní ose v organizaci Instruktoři Brno, se kterými jsem jezdila o víkendech dělat zážitkovou pedagogiku.

Vyjela jsi během studia na zahraniční pobyt?   
Na Erasmus jsem nejela, protože jsem kvůli změně oboru nechtěla platit poplatky za delší studium. Vynahradila jsem si to ale tím, že jsem si udělala „gap year “, během kterého jsem pracovala jako servírka v Londýně, a moc jsem si to užila.

Chtěla sis zlepšit angličtinu?  
Mým původním plánem bylo odjet na půl roku do Londýna kvůli angličtině a následně na půl roku do Německa. Německo mi nakonec nevyšlo, protože jsem dostala nabídku právě ze studijního oddělení, kam jsem během výšky chodila pomáhat a osvědčila jsem se (smích). Na fakultě jsem nakonec pracovala devět let a hodně mě to bavilo. 

Pak ale tvá kariérní cesta nabrala nový směr a z univerzitního prostředí jsi se přesunula k marketingu. Co tě k tomu vedlo? 
Práce na studijním mě hodně dlouhou dobu bavila a dávala mi smysl, ale po těch devíti letech jsem začala cítit, že už ji nedělám s takovým nadšením a cítila jsem, že začínám ztrácet empatii. I když jsem stále byla dobrá studijní referentka, začala jsem být lehce apatická. Taková jsem být nechtěla, protože si myslím, že studenti si zaslouží někoho, kdo se o ně zajímá. Já se ale vyčerpala a říkala si, že raději odejdu, než abych svoji práci nedělala dobře. V tu chvíli přišla pracovní nabídka od kamarádky, která v Národním divadle Brno pracovala, a já se přidala do jejich marketingového týmu.  

Setkala ses s marketingem už před nástupem na tuto pozici? 
S marketingem jsem měla nějaké zkušenosti už z FSpS (web, kampaň pro uchazeče), ale přešla jsem do jiného oboru, takže jsem se plno věcí musela doučit. Platila jsem si i kurzy a samozřejmě získávala zkušenosti od seniornějších kolegů. Myslím si ale, že průběžné vzdělávání je nezbytnou součástí jakékoliv profese.   

Nyní se staráš o online marketing. Co vše máš na starost?Plánuji příspěvky na Facebook a Instagram, s kolegyní řešíme spolupráce a influencery, kteří nám pomáhají přilákat různé věkové kategorie diváků. Na starost mám i správu webu, takže doplňuji obsahy oper a obsazení, s čímž jsou spojené i nenadálé události jako třeba zrušení představení, které musím komunikovat na všech kanálech. Zároveň spolupracuji se zákaznickým centrem. Starám se například i o plakátové plochy. Nezdá se to, ale není to jen o onlinu. 

Jaké tři dovednosti využíváš v práci nejčastěji?   
Multitasking, časová flexibilita a spolupráce s ostatními týmy. 

Co je náročnější disciplínou – udržet si stávající diváky, nebo přilákat nové?  
Osobně mi přijde, že opera je vnímaná jako nuda a zábava snobů pro věkovou kategorii 35+. Tyto ustrnulé představy se snažíme naší komunikací a akcemi bourat. Máme klasické inscenace, ale zároveň i moderní, které by se mohly líbit všem. Například na Figarovu svatbu nám chodí strašně moc mladých. Je to určitě dáno tím, že to je známý kus, ale zároveň jsou tam nádherné kostýmy od výtvarnice Saši Gruskové, které vypadají jako z filmu Marie Antoinette, což je hodně cool.